Zavedení systému energetického managementu je v některých státech EU (například Slovensko) již dnes zákonnou povinností. U nás přidá body pro získání dotačních prostředků v energetice, u některých výzev je podmínkou. Předně ale pomůže obci „srovnat si cvičky“, tedy udělat inventuru a zavést pravidelné procesy pro efektivní správu energetického portfolia. Zákonný standard pro energetický management neexistuje – je však dobré se držet normy ISO 50001. Dopracovat se k podobnému standardu může obec – či skupina obcí – i svépomocí, což ukazuje například Rybniště v Ústeckém kraji. S vlastním řešením energetického managementu se účastní soutěže OBEC 2030 v jejím 3. ročníku.
Obec Rybniště se nachází na severní straně Lužických hor. Geograficky je tak jednou z mála oblastí ČR, které nepatří do České kotliny. „Bohužel nejen geograficky,“ podotýká starosta Roman Forfera. „Politicky, sociálně a ekonomicky se někdy zapomíná, že také my na druhé straně hor patříme k Česku. Jsme ale zvyklí poradit si sami. Spoustu věcí děláme svépomocí a řekl bych, že velmi dobře.„

Obec Rybniště je v okolí známá tím, že dělá „drobné krůčky správným směrem“. Starostovi Forferovi se například daří držet obecní hospodu, i když „zuby nehty,“ jak sám říká. Obec má jedno z nejvyužívanějších dětských hřišť v okolí, okruh pro inline brusle, rekonstruovaný a zateplený kulturní dům s ekologickým druhem vytápění, nebo vlastní běžkařské okruhy pro účely zimních radovánek. „Skůtr jsme pořídli za pár tisíc ze třetí či čtvrté ruky a ‚žehličku‘ [trasér na běžkařské stopy] nám tady vyrobili chlapi svépomocí,“ popisuje starosta. Nezmiňujeme toto téma jen tak pro nic za nic.
Soběstačná energetika a Rybniště
„Soběstačností“ v energetice se nejčastěji rozumí schopnost lokálně vyrobit stejné množství energie, jaká je její lokální spotřeba. V rozšířeném významu hovoříme i o schopnosti obce (místní komunity) se o záležitosti energetiky postarat. V budoucnu bude totiž platit, že energetika je jednou z oblastí, kde velkou část věcí si lokální spotřebitel / výrobce (či prosumer) dokáží zajistit sami. Soběstačně. Jako ten skůtr a lyžařské trasy.
Pro zavedení systému energetického managementu se obec Rybniště rozhodla vydat vlastní cestou. Respektive, stala se leaderem skupiny více obcí (v rámci Dobrovolného svazku obcí Tolštejn), které za pomoci Místní akční skupiny Český sever zavedli vlastní systém energetického managementu. „MAS Český sever se řadí mezi leadery českých MAS v oblasti lokální energetiky,“ vysvětluje předsedkyně Krajské sítě MAS Ústeckého kraje Eva Hamplová. „Je tak z našeho pohledu logické se podílet na takto lokálním řešení, které se později dá škálovat do širšího území. Už dnes mustr tohoto řešení využívají některé MAS nejen v Ústeckém kraji, ale po celé ČR.„
Energetický management vlastní cestou
Systém energetického managementu obsahuje v první řadě inventuru všech odběrných míst a jejich potřeb, včetně cen energií. Na všech komoditách, elektřině, plynu, teplu, vodě, či tuhých palivech. Jeho následujícím krokem je pravidelné měření spotřeby. Na jeho základě se pak navrhují opatření, které v první řadě vedou k energetickým úsporám a hned poté k budování vlastních zdrojů energie. „Ke každé budově máme tzv. Kartu budovy,“ vysvětluje starosta Forfera. „Ta monitoruje stav budovy jednak vzhledem ke konstrukčním prvkům, ale také jednotlivým částem spotřeby, od osvětlení po varnou konvici. Víme tak, kde za co platíme a na čem můžeme ušetřit.„
Zásobník opatření
Na základě těchto Karet budov se pravidelně aktualizuje zásobník opatření – tedy takový „fahrplan“ (jak se v Sudetech říká) energetických investic, které obec plánuje udělat. V případě Rybniště jsou to následující:
- Výměna veřejného osvětelní, která právě probíhá. Pomůže ušetřit 70-80% nákladů na osvětlení. „Sám jsem s tímto krokem otálel,“ přiznává starosta. „Právě zavedení energetického managementu mě k tomu jednoznačně přesvědčilo – na základě čísel, nikoliv domněnek.“
- Energetická optimalizace Kulturního domu – zateplení fasády, výměna oken, výměna zdroje vytápění.
- Výměna spotřebičů ve školní jídelně. Například starý konvektomat s příkonem 18 kWh se musel několik hodin nahřívat, než bylo možné jej použít. Sloužil kuchařkám v době „náhřevu“ jako topení. „Akorátže dost drahé topení,“ dodává starosta. Výměna za nový by se měla investičně navrátit do 4 let.


Mezi připravovaná opatření v zásobníku patří například zateplení dalších obecních budov, ale i výměna oken na některých budovách. A to navzdory tomu, že jsou plastová. „K tomu nás přimělo snímkování termovizní kamerou,“ vysvětluje Roman Forfera. Plastová okna z konce minulého tisíciletí už ztratily izolační vlastnosti. Postupem času tak budou nahrazeny modernějšími.
Výměna zdrojů vytápění patří mezi další prvky zásobníku. Obec využívá tuhá paliva. „Marné platné, počítali jsme to několikrát, je to v tuto chvíli ekonomicky nejvýhodnější,“ dodává Forfera. Starosta malé obce v Sudetech musí být předně dobrý hospodář. „V kombinaci s vlastním zdrojem energie a snížením spotřeby už ale dává logiku uvažovat o přechodu na tepelná čerpadla. Včetně přípravy na úložiště energií či dobíjení elektromobilů.„

Vlastní zdroj energie je nedílnou součástí zásobníku opatření. Optimální plocha se nachází na střeše kulturního domu. „Připravujeme projekt, který počítá se systémem sdílení elektřiny,“ říká starosta. „Kulturní dům má úplně optimální střechu, která umožňuje instalaci elektrárny daleko větší, než je spotřeba budovy. Až budeme moct sdílet do školy, obecního úřadu, nebo třeba do obchodu, bude mít tento projekt velký smysl.„
SDÍLENÝ energetický management dobrovolného svazku obcí
Obec Rybniště zavedla svůj energetický management společně s dalšími obcemi DSO Tolštejn: Doubicí, Dolním Podluží, Horním Podluží, Jiřetínem pod Jedlovou a Chřibskou. „Je to smysluplná aktivita pro dobrovolný svazek,“ vysvětluje Roman Forfera, který je zároveň předsedou DSO Tolštejn. „Umožňuje nám porovnávat spotřeby a efektivitu opatření mezi sebou„.
DSO Tolštejn je mimochodem prvním mikroregionem v republice, který se ke společnému energetickému managementu odhodlal.
OPEN EnergoMAN – vlastní software i hardware
Součástí „soběstačnosti“ řešení je i vlastní software pro řízení energetického managementu. Za tímto účelem se obec Rybniště aktivně podílela na vzniku programu Open EnergoMAN, jehož autorem je táborský radní a programátor Václav Klecanda, který úzce spolupracuje s iniciativou Otevřená Města. „Cílem je mít jednoduché a především ekonomicky dostupné řešení pro veřejnou správu,“ popisuje důvody vzniku Klecanda. „Za software se neplatí žádná licence, jen drobný poplatek za využití serverů spravujících databázi. Nebo, pokud obec provozuje servery své, může řešení nasadit tam a neplatit vůbec nic. Program je open-source, tedy volně k dispozici„. Václav Klecanda programuje. Byli to ovšem především starostové obcí v čele s Rybništěm, kteří definovali, jak bude řešení vypadat. „Je to opravdu řešení pro starosty vytvářené starosty,“ dodává Klecanda. „Jeho vývoj stále probíhá a jeho nejpodstatnější částí je to, co starostové – v čele s panem Forferou – sami komentují.„


Software umí realizovat samoodečty, ale i dálkové odečty. Samozřejmě i hardware mají v Rybništi a okolí vlastní výroby. U elektroměrů je jejich autorem Václav Klecanda, chytré plynoměry pak „vymyslel“ Varnsdorfský energetik Zdeněk Štěpánek. „Jedná se vždy o kombinaci několika součástek, které koupíte velmi levně. Například plynoměr můžeme udělat z čidla na zavírání oken. Cena takového řešení je oproti komerčnímu pětinová,“ komentuje Štěpánek.
Střední a vyšší odborné učiliště Varnsdorf
„Ve Varnsdorfu máme významnou regionální školu, vychovávající mladé technicky zaměřené lidi,“ komentuje Eva Hamplová z MAS. „Propojili jsme se s touto školou a nabízíme brigádu a praxi studentům, kteří mají zájem o energetiku.“ Ve Šluknovském výběžku tak pracují již tři energetičtí manažeři – Martin Dvořák, Josef Horvatovič a Marek Bartis (právě v Rybništi). Jejich úkolem je rozepsat dílčí části spotřeby budov a navrhnout opatření, která povedou k úspoře energií. Supervizi a dobré rady poskytují energetičtí manažeři z okolí z MAS Český sever či města Česká Kamenice.
Studenti se též podílejí na výrobě a instalaci chytrých čidel.
Řešení obce Rybniště je unikátní v několika směrech: jednak jeho „soběstačností“, sdílením mezi obce v okolí, vlastním software, ale i zapojením studentů z lokální školy. Pokud v energetice platí ono „zlaté české ručičky,“ pak je hledejte právě v Rybništi a jeho okolí.
Rybniště
Okres Děčín, Ústecký kraj