Jihomoravská obec Morkůvky s 529 obyvateli leží v okrese Břeclav, je součástí Mikroregionu Hustopečsko a zároveň patří do Velkopavlovické vinařské podoblasti. Známá je především svými vavřineckými krojovanými hody, které se zde každoročně v srpnu konají; v roce 2019 se stala Vesnicí roku Jihomoravského kraje. Neméně výraznou součástí identity obce jsou i její rozsáhlé environmentální aktivity, zejména povedená revitalizace krajiny, která propojuje obnovu vodních ploch, podporu biodiverzity, adaptaci na klimatické změny a aktivní zapojení komunity.
Obnova rybníka jako začátek
V roce 2022 v Morkůvkách vybudovali zcela nový rybník na místě původně zamokřeného a neobdělávatelného pole. Projekt, díky němuž došlo k obnovení vodní plochy po dlouhých dvou stech letech, byl realizován díky finanční podpoře Ministerstva zemědělství, EU a Jihomoravského kraje. Vytěžená zemina z výstavby rybníka navíc posloužila k dokončení rekultivace bývalé skládky „v Rýnách“. Dvouletou biologickou rekultivaci této lokality si vzal za svou místní myslivecký spolek, který si následně pozemek od obce pronajal za účelem obnovy remízu.
Obnovou samotného rybníka to neskončilo. „Pokračovali jsme v obnově celého krajinného celku, tak aby byl přínosný jak pro přírodu, tak pro lidi. Naše řešení je výjimečné svou komplexností a promyšlenou snahou spojit na jednom místě několik funkcí – ekologických, krajinářských, rekreačních i komunitních,“ uvádí starostka Morkůvek Brigita Petrášová.
Pokračování: Krajinářská studie
Po dokončení rybníka si v Morkůvkách nechali zpracovat odbornou krajinářskou studii. Cíl: co nejlépe začlenit nový vodní prvek do okolní krajiny a posílit jeho funkce – zejména zadržování vody v krajině, zvýšení druhové rozmanitosti, adaptaci na sucho a klimatické změny, environmentální funkce. A zároveň rekreační využití pro vycházky, relaxaci či rekreační rybolov.
Na základě studie ihned po dokončení stavby přistoupili k realizaci doporučených opatření. Klíčovou částí projektu byla výsadba zeleně – konkrétně 461 keřů a 188 stromů, z nichž dnes vysázeli již 95 %. Zbývajících 28 dubů je v plánu vysadit letos na podzim na severní hrázi rybníka, kde budou zároveň lemovat pěšinu, kterou v budoucnu zastíní a dále přispějí ke zpevnění břehu.
„Výsadby probíhaly komunitní formou – zapojila se do nich široká veřejnost, místní spolky i podnikatelé, a to jak osobně, tak prostřednictvím finanční sbírky. Projekt výsadeb také podpořily Nadace Partnerství a Škoda Auto. Veškerá sadba pochází z lokálního genofondu, bez ekologicky zatěžujících vstupů. Je přizpůsobena suchému klimatu jižní Moravy a byla vypěstována v místních jílovitých půdách bez použití rašeliny,“ popisuje starostka Morkůvek Brigita Petrášová.
Ráj rostlin a živočichů
Již v době výstavby a napouštění rybníka se do lokality začalo spontánně stahovat množství vodního ptactva a dalších živočichů. Přirozeně tak došlu k tomu, že v roce 2024 v Morkůvkách díky spolupráci odborných firem, občanů a podnikatelů vybudovali přírodní ornitologickou pozorovatelnu, a to díky finanční podpoře Nadace Via, společnosti Kaufland a veřejnosti. Pozorovatelna je z přírodních materiálů a podporuje ekologické vzdělávání i pozorování ptactva v klidném prostředí.
Péči o travnaté plochy v okolí rybníka si vzali na starost místní dobrovolníci pod vedením odborníka. V letošním roce zde zahájili šetrnou, přírodě blízkou obnovu trávníků. Seč probíhá postupně po menších plochách v závislosti na množství srážek a aktuálním stavu porostu. Posekaná tráva z ploch se pak využívá jako mulč ke stromkům.
Díky této citlivé péči a vhodnému krajinářskému založení je dnes již v okolí rybníka opravdu pestré společenstvo rostlin a živočichů, včetně vzácných druhů. Na březích a vlhkých stanovištích se rozšířily například skřípiny, bažanky, kosatec žlutý, čistec bahenní či karabinec evropský a další. V suchých částech dál od vody se objevují druhy jako hvozdík kartouzek, černýš nebo kostival.
V lokalitě žijí také skokani skřehotaví i skupina skokanů zelených, slepýši a ještěrky. Vidět jsou tu vážky a šídla, střevlík kožitý, myška drobná či rozmanité druhy čmeláků a motýlů. Při sečení se objevuje velké množství sarančat, kobylek a různých druhů ploštic.
Z ptáků zde hnízdí například konipas luční, strnad rákosní, rákosník velký. Na vodní hladině můžete zastihnout racky, vodouše či jespáky, také kachny, labutě, čápy, volavku a pravidelně ledňáčka říčního. Lokalita láká i dravce, bývá tu slyšet hrdlička divoká nebo křepelka obecná.
Významný přírodní biotop
Součástí úprav okolí rybníka bylo i budování dalších přírodních prvků – dobrovolníci zhotovili broukoviště z větví, listí a trávy, instalovali ptačí budky a na vodní hladinu umístili několik plovoucích ostrovů osázených vodními rostlinami a hnízdní domečky pro vodní ptactvo. Celé území se tak stalo významným přírodním biotopem s vysokou biodiverzitou, prostorem, který přírodu respektuje, nikoliv pouze využívá.
„Dobrovolníci momentálně pracují na založení spolku, který by se mohl dlouhodobě a systematicky věnovat péči o tuto výjimečnou lokalitu. Již nyní se ale aktivně věnujeme osvětě: snažíme se lidem vysvětlovat smysl a přínosy přírodě blízké péče, neboť část obyvatel dává přednost upravenějšímu, parkovému vzhledu veřejného prostoru,“ říká starostka Morkůvek Brigita Petrášová.
Plány nekončí
Na podzim letošního roku je kromě výsadby dubové aleje v plánu také prodloužení pěšiny podél potoka, která povede směrem k sousední obci Boleradice. Do budoucna se počítá s rozvíjením přírodě blízké péče o okolí rybníka a s vybudováním systému pěšin mezi lučními porosty s napojením na širší krajinu.
Součástí záměru je i realizace dřevěné stezky rákosím. Zčásti vedené nad vodní hladinou, odkoupení pozemků potřebných k obnově historické polní cesty od rybníka směrem ke Kloboukům u Brna a její realizace.
Dalším plánem je vytvoření biocentra v okolí potoka Haraska západně od rybníka, které by zahrnovalo revitalizaci meandrů, vytvoření tůní a obnovu břehových porostů.
„Náš projekt propojuje konkrétní kroky v oblasti ochrany životního prostředí, adaptace na klimatické změny, komunitního rozvoje a přírodě blízkého hospodaření s krajinou. Významně přispívá k udržitelnosti obce, kvalitě života obyvatel i zachování biologické rozmanitosti. Naší ambicí je vytvořit vyvážený prostor sloužící přírodě i lidem. A právě tato snaha o propojení funkcí, hledání rovnováhy, dlouhodobá vize a aktivní spolupráce napříč komunitou činí náš projekt výjimečným,“ uzavírá starostka Brigita Petrášová.
Další inspirace v Mapě dobré praxe
Zaujal vás tento projekt a chcete si rozšířit obzory i o další unikátní řešení? Je tu pro vás Mapa dobré praxe OBEC 2030!
Například revitalizace údolní nivy řeky Lomnice v obci Buzice představuje jedinečný příklad komplexního přístupu ke zmírňování dopadů klimatické změny. Tento inovativní projekt spojuje zadržování vody v krajině s návratem biodiverzity prostřednictvím vytvoření meandrujícího koryta, tůní a mokřadů. V Rokytnici u Přerova zase periodické tůně vracejí vodu do krajiny chytře a levně: vznikají mělké deprese napájené povrchovou vodou či starým melioračním potrubím. Pravidelně kolísají, v suchu částečně vyschnou a tím udržují pestrý, dynamický biotop pro obojživelníky i ptáky.
