soutěž
Dobrá praxe, Fotovoltaika, Novinky, Soutěž, Soutěž 2022

Certifikát managementu hospodaření s energií města Tábor

Certifikovaný management dle normy ISO 50001 slouží jako plnohodnotná náhrada potřeby energetických auditů. Tábor je pátým městem ČR, který tuto certifikaci získal a zároveň jediným městem v ČR s certifikací příspěvkových organizací. Certifikát je výsledkem dlouhodobého úsilí v oblasti udržitelné energetiky a dobře vedeného energetického managementu. Tábor jasně ukazuje cestu, kterou v projektu OBEC 2030 razíme: jednotlivá opatření (nejen) v energetice dávají smysl především, když jsou součástí jasně pojmenované strategie a směřování obce. Taková strategie se vymýšlí měsíce a na její tvorbě by se měli podílet zástupci všech činitelů veřejného života v obci.

Certifikace mj. nahradí povinné nákladné a zdlouhavé energetické audity městských provozů,“ vysvětluje místostarosta Tábora, Václav Klecanda. Tím však v Táboře samozřejmě zdaleka nekončí. Certifikát samotný je pro ně „diplomem“ celkového úsilí, které napínají v oblasti městské energetiky. Zateplují například veřejné budovy, v nichž vyměňují osvětlení za úsporné LED žárovky. „V současnosti jsou tyto 2 opatření nejúčinějším způsobem energetických úspor,“ vysvětluje energetický manažer Daniel Urbánek. Už tím, že Tábor zřídil a podporuje funkci energetického manažera, si zaslouží být příkladem dobré praxe. „Investice do této pozice se násobně vrátí v úsporách,“ dodává místostarosta Klecanda.

Fotovoltaika na střechách

Ambiciozní projekt městských fotovoltaických elektráren by rovněž neměl uniknout pozornosti. Plánuje se celkem 14 projektů střešních FV s celkovým výkonem 320 kWp, což už je velmi slušná elektrárna. Na všechny projekty bude podána žádost o podporu z modernizačního fondu.

Předpokládá se, že přebytky vzniklé na budovách s FVE (producenti) se spotřebují v budovách kde FVE není (spotřebitel). Ročně v Táboře vyrobí cca 330 MWh a o toto množství se  sníží nákup silové energie

Komunitní energetika

Tábor se rovněž připravuje na realizaci komunitní energetiky.

V programu OBEC 2030 často reflektujeme bariéry, s nimiž se komunitní energetika v ČR setkává. Jedním z nich je distribuční poplatek. Ten dnes tvoří více než třetinu celkové ceny energií a je, laicky řečeno, spočítán tak, aby pokryl náklady na údržbu infrastruktury pro vedení elektřiny z velkých elektráren přes síť vysokého napětí. To však v případě, že mám elektrárnu na domě o ulici vedle, nedává logiku. „Přetoky z producenta do spotřebitele jsou čistě účetní operace. Využívá se pouze část infrastruktury distributora, proto je fér zaplatit pouze část distribučního poplatku,“ míní Václav Klecanda.

Legislativa je jednou z dalších bariér. Chybí konkrétní ukotvení pro komunitní energetiku, která není v zákoně přesně vymezena. „To je ale z části alibismus,“ rozumí situaci táborský místostarosta. „Sice to není vymezeno, ale není to vyloženě ani zakázáno. Spíš než, že chybí zákon, chybí vůle,“ dodává.

V projektu OBEC 2030 se ztotožňujeme se snahou Tábora bourat bariéry v české energetice. Plně podporujeme jejich úsilí a vyzíváme i další obce k realizaci opatření a tlaku na prosazení komunitní energetiky u nás.

Táboru v soutěži o OBEC 2030 držíme palce. Zároveň víme, že v nadupané konkurenci to bude mít nelehké.

Tábor

Jihočeský Kraj
energetický certifikátinovaceobec2030soběstačná obecTábor

Michal Svoboda

Konzultant udržitelné energetiky SMS ČR, NS MAS. Manažer a spoluzakladatel projektu OBEC 2030. Energetický koordinátor MAS Český sever. Public speaker a propagátor komunitní energetiky.

soutěž