Když z dálnice D1 sjedete u Velkého Meziříčí, ještě než dojedete do Třebíče, narazíte na Rudíkov. Zajímáte-li se o efektivní a promyšlené využití sluneční energie, je pro vás zastávka v této obci s necelými 800 obyvateli povinná. Rudíkov ukazuje, jak nejen využít energii z fotovoltaické elektrárny na střeše místní školy ve všedních dnech, ale i jak se vypořádat s jejími přebytky.
„Z toho, co se doposud v obci podařilo, mám samozřejmě velkou radost. Řadu věcí jsme uskutečnili díky tomu, že kolem sebe mám zastupitele, kteří spolupracují a neháží klacky pod nohy, což je alfa a omega pro práci.“
Zdeněk Souček, starosta Rudíkova
Budovu základní školy v Rudíkově postavili už v roce 1975 jako výkladní skříň tehdejšího školství. Uplynulo 50 let a škola je ukázkovým příkladem i dnes – tentokrát v oblasti energetické soběstačnosti a výroby čisté energie.
V průběhu let prošla budova řadou rekonstrukcí, které zvýšily její energetickou účinnost – výměnou oken, zateplením, pořízením nových zdrojů tepla. Tyto kroky pak podtrhuje instalace střešní fotovoltaické elektrárny o výkonu 47 kWp. Fotovoltaiku doplňuje bateriové úložiště o kapacitě 30 kWh.
„Fotovoltaikou pokrýváme vlastní spotřebu školy, školky i nově rekonstruované kuchyně, která má čistě elektrické a úsporné spotřebiče značky RATIONAL – konvektomaty a multifunkční pánve – a Loq-iQ – indukční kotel a sporák,“ říká starosta Zdeněk Souček.
„Kam s ní?“ O elektřině mají jasno

Instalace fotovoltaiky na obecní budovu už dnes není unikát, ale Rudíkov je mimořádný tím, jak se vypořádává s přebytky energie, které elektrárna vyrobí o víkendech, v odpoledních hodinách a o prázdninách, když školní třídy zejí prázdnotou.
„Přebytečnou energii si sdílíme jednak vlastní lokální distribuční soustavou do budovy obecního úřadu, kde kromě spotřeby zdarma dobíjíme obecní elektromobil, čímž jsme zcela eliminovali distribuční poplatky. Další sdílení přebytečné energie do dalších odběrných míst po obci řešíme v rámci distribuční soustavy eg.d, kdy napájíme budovu zázemí fotbalových kabin s ubytovací kapacitou 22 lůžek, veřejnou saunou a posilovnou. Celá budova využívá tepelné čerpadlo a autonomní klima jednotky,“ popisuje Zdeněk Souček.
Jen malá odbočka ke zmíněné sauně: Občané, kteří si zde chtějí užít relax, si rezervaci na svůj dvouhodinový blok vytvoří elektronicky a do sauny se dostanou díky čipu a nemusí je nikdo vpouštět. A další promyšlený detail opodál: z budovy fotbalových kabin zde jímají dešťovou vodu, která slouží k zavlažování trávníku fotbalového hřiště.
Ať má fotovoltaika „co krmit“
Ale zpět k energetice. Co se týká financování fotovoltaických panelů na budově školy, tak díky získání dotace představovaly náklady obce jen necelou čtvrtinu ceny za její pořízení. V tomto případě byla spoluúčast obce půl milionu korunu, dotace pokryla přibližně 1,7 milionu korunu.
„Určitě doporučuji promyslet, co bude fotovoltaika ‚krmit‘ ve chvíli, kdy nemá škola spotřebu. V dobu, kdy fotovoltaické panely vyrábějí nejvíce, máme dnes už záporné ceny energie, takže je nesmysl kalkulovat s tím, že se bude elektřina pouštět do sítě. Ekonomicky to nedává smysl – bude to buď téměř zadarmo, nebo v nejhorším případě obec za vyprodukovanou energii ještě zaplatí. Je tedy třeba mít dobře rozmyšleno, kam energii sdílet, nebo ji dobře akumulovat a zvolit rozumný instalovaný výkon,“ doporučuje Zdeněk Souček.

Inspirace z Vysočiny nejen v energetice
V efektivním čerpání dotací, ve zvyšování kvality života obyvatel i udržitelnému přístupu k přírodě může Rudíkov posloužit jako vzor hned v několika dalších oblastech.
Ještě letos by měli zahájit výstavbu nové budovy obecního úřadu, kdy jsou součástí projektu i čtyři nové nájemní byty, na které obec získala podporu ze Státního fondu podpory investic. Budova je navržena v pasivním standardu, mimo jiné se střešními fotovoltaickými panely a retencí pro jímání dešťové vody.
Z dotace Ministerstva financí obec vystavěla už dříve bytový dům, kde dnes žije osm rodin, díky čemuž obec účinně zabraňuje tomu, aby mladí lidé odcházeli z Rudíkova.
V roce 2022 pak obec s pomocí dotace od Ministerstva zemědělství v rámci přípravy na klimatickou změnu a zadržování vody v krajině kompletně zrevitalizovala místní Panáčkův rybník, a to včetně opravy hráze a požeráku. Na obecní rybníky navazují další dva soukromé rybníky, kde je možné využít mimo jiné i ubytování na vodních domcích.
Méně náročné dotace, jako bylo pořízení zmíněné elektromobilu, zvládá obec zpracovat sama, na složitější pak volí spolupráci s externími agenturami. Starosta by uvítal, kdyby se v dotacích postupovalo více podle zdravého selského rozumu – dnes je dle něho řada věcí příliš přetechnizovaná a obce vydávají velké peníze v řádu statisíců na vytváření projektů, studií proveditelnosti a dalších materiálů, bez nichž nelze dotaci získat.
Fouká na lepší časy?
Rudíkov se vyplatí sledovat určitě i do budoucna. Mají zde zpracovanou místní energetickou koncepci, která označila nedalekou lokalitu jako vhodnou pro instalaci až tří větrných elektráren. Obec se aktuálně zabývá možnostmi, jak zde vyrobenou energii dostat vlastním distribučním vedením k občanům nejen v Rudíkově, ale i ve dvou dalších sousedních obcích. „Na 20 až 25 let nám vychází garantovaná cena elektřiny za 1,20 Kč/Kw, což je, myslím, velmi zajímavé,“ říká starosta, kterého problematika energetiky viditelně baví.
„Z toho, co se doposud v obci podařilo, mám samozřejmě velkou radost. Řadu věcí jsme uskutečnili díky tomu, že kolem sebe mám zastupitele, kteří spolupracují a neháží klacky pod nohy, což je alfa a omega pro práci. A mimořádně důležité je také úspěšné čerpání dotací, které je vzhledem k našemu omezenému rozpočtu zásadní,“ dodává Zdeněk Souček.
Kam dál? Mapa dobré praxe nabízí přes 200 tipů
Mapa dobré praxe, která je největší databází chytrých řešeních z tuzemského venkova, nabízí řadu další inspirativních příkladů.
Aktuálního ročníku soutěže OBEC 2030 se účastní například obec Luběnice na Olomoucku, která jde na zajištění energetické stability, odolnost vůči výpadkům a efektivní řízení provozních nákladů metodicky. Mají zde zpracovanou energetickou koncepci, instalovanou fotovoltaiku na veřejném objektu, úsporné veřejné osvětlení a další konkrétní plány na rozvoj.
Dolní Břežany jsou příkladem toho, jak malá obec může hrát velkou roli v oblasti energetického managementu a udržitelnosti. S ambiciózními projekty a progresivním přístupem k energetice ukazují, že i menší komunity mohou mít velký dopad na snižování energetické závislosti a optimalizaci spotřeby energie. Dolní Břežany se vyznačují inovativním energetickým řešením, kde vyrobené přebytky energie z fotovoltaické elektrárny jsou efektivně akumulovány a využívány v rámci jednotného odběrného místa bez zatížení veřejné sítě, což vede k výrazné úspoře nákladů.

