Středočeská obec Dlouhá Lhota leží asi 10 kilometrů vzdušnou čarou severovýchodně od Příbrami a žije v ní více než 460 obyvatel. Najdete tu nejen kulturní památku dlouholhotský zámek nebo gotický kostel sv. Jana Evangelisty se vzácným skládacím oltářem, ale také obecní čistírnu odpadních vod, která prošla neotřelou rekonstrukcí s důrazem na energetické úspory. V rámci ní totiž osadili střechu výkonnými fotovoltaickými panely, a tak došlo k výraznému posílení energetické soběstačnosti budovy ČOV.
Obec dlouhodobě usiluje o to, aby bydlení v Dlouhé Lhotě zůstávalo cenově dostupné. Hledají úspory tam, kde dávají smysl – ať už jde o svoz odpadu, správu energií nebo infrastrukturu.
„Ve slunečných dnech dokážeme provoz ČOV pokrýt téměř výhradně z vlastní výroby. Například v červnu činila spotřeba ze sítě jen 11 % běžného objemu. Celkově jsme od spuštění snížili spotřebu energie z distribuční sítě přibližně o 66 %.“
Karolína Marečková Laštovková, starostka
„Náklady na provoz ČOV se rozpočítávají mezi obyvatele a elektřina tvoří v tomto rozpočtu významnou položku. A protože fotovoltaické systémy mezitím prošly výrazným technologickým i cenovým vývojem, a navíc se otevřela dotační výzva zaměřená na úspory ve veřejných budovách, rozhodli jsme se investici realizovat,“ říká starostka Dlouhé Lhoty Karolína Marečková Laštovková.
Motivace pro změnu
Výstavba čistírny odpadních vod probíhala v letech 2018 až 2020 s kolaudací o rok později. Jedná se tedy vlastně o novostavbu, kde další úpravy vznikly právě s cílem optimalizace energetické náročnosti.
„Po dokončení ČOV jsme se postupně začali učit, jak ji hospodárně provozovat. Na rozdíl od ostatních vodohospodářských objektů, jejichž správu u nás a v některých okolních obcích zajišťuje externí firma, jsme si kvůli dotačním podmínkám čistírnu ponechali pod přímou správou obce. Díky tomu máme dobrý přehled o jejím provozu – včetně nákladů. A právě vysoké výdaje za energie nás přiměly hledat cesty, jak provoz zefektivnit,“ vysvětluje dále starostka.
Jak to funguje
Ještě před návrhem samotného systému si v Dlouhé Lhotě nechali nainstalovat průběhové měření spotřeby elektřiny. To umožnilo přesně určit odběrový profil čistírny a navrhnout elektrárnu tak, aby výkon i uložiště odpovídaly reálné potřebě.
Fotovoltaické panely byly umístěny na více světových stran – na východ, jih i západ. Díky tomu se výkon rovnoměrně rozkládá v průběhu dne, maximalizuje se přímá spotřeba elektřiny a výroba ze solárních panelů je výhodnější. Součástí systému jsou také baterie, které dokážou akumulovat přebytky a pokrýt spotřebu v nočních hodinách.
Cílem také bylo, aby systém umožnil provoz i při výpadku elektřiny z distribuční sítě. To nebývá běžným požadavkem, ale u biologické ČOV je to zásadní – bez elektřiny dochází k odumírání mikroorganismů a narušení funkce jejího chodu. Díky zvolenému řešení umí dlouholhotský systém skutečně zajistit základní provoz i při výpadku sítě.
Parametry systému:
- Výkon fotovoltaických panelů: 23 kWp
- Kapacita bateriového úložiště: 48 kWh
Úspory už po čtvrt roce
Na začátku srpna 2025 byl systém v provozu třetí měsíc, takže zatím nejsou k dispozici celoroční data. Už teď ale v Dlouhé Lhotě vnímají jeho výrazný přínos.
„Ve slunečných dnech dokážeme provoz ČOV pokrýt téměř výhradně z vlastní výroby. Například v červnu činila spotřeba ze sítě jen 11 % běžného objemu. Celkově jsme od spuštění snížili spotřebu energie z distribuční sítě přibližně o 66 %,“ uvádí starostka Karolína Marečková Laštovková.
Systém funguje tak, že přes den slouží FV panely k okamžitému pokrytí spotřeby a zároveň dobíjejí baterie. V noci pak čistírna jede převážně z akumulované energie. Spotřeba z veřejné sítě je tedy minimální – zejména v období jaro/léto/podzim. Samozřejmě v zimě bude užitek menší, ale i tak se předpokládá výrazné snížení ročních nákladů.
Financování projektu
Výstavba FVE byla z většiny pokryta z dotačního programu zaměřeného na úspory energie ve veřejných budovách. Vzhledem k velikosti obce spolupracují v Dlouhé Lhotě dlouhodobě s externím partnerem, který obci zajišťuje právní a administrativní podporu nejen při zadávání veřejných zakázek, ale právě i při podávání žádostí o dotace. „Máme s nimi dobré zkušenosti a díky tomu máme jistotu, že jsou všechny postupy v souladu s legislativou i dotačními pravidly,“ dodává Karolína Marečková Laštovková.
Zbytek potřebné částky dofinancovala obec z vlastních zdrojů. Jelikož provoz systému nevyžaduje kromě pravidelných revizí žádné významné náklady, není projekt zátěží pro obecní rozpočet. Naopak – začíná se rychle vracet ve formě úspor za energie.
Pozitivní dopad pro lidi i přírodu
Pro občany Dlouhé Lhoty má projekt rekonstrukce ČOV konkrétní pozitivní dopad – pomáhá udržet cenu stočného na přijatelné úrovni. V dnešní době, kdy rostou náklady na bydlení i energie, je to pro obec klíčové a jde o odpovědný přístup ve vztahu k lidem, kteří v obci žijí.
Stejně tak z environmentálního hlediska jde o významný krok – zvyšuje se energetická soběstačnost a snižuje závislost na centrálních dodávkách. Elektřina se vyrábí místně, z obnovitelného zdroje. To znamená méně emisí, nižší uhlíkovou stopu a menší zatížení přenosové soustavy. „Jde sice o složitou problematiku, ale vnímáme to jako výzvu – a my se výzev nebojíme,“ říká starostka.
Co příště? FV pro veřejné osvětlení
V Dlouhé Lhotě nestagnují, ale přemýšlí i o dalších možných řešeních vedoucí k úsporám a energetické soběstačnosti. Aktuálně zvažují navazující projekt – akumulaci energie pro veřejné osvětlení. „Myšlenka je jednoduchá: přes den bychom energii vyrobenou z fotovoltaiky uložili do baterií a večer ji využili pro napájení veřejného osvětlení. Momentálně je projekt ve fázi ekonomických propočtů, abychom zjistili, zda by návratnost investice byla dostatečně smysluplná,“ uzavírá starostka Karolína Marečková Laštovková.
Předpoklady pro takové řešení jsou přitom v Dlouhé Lhotě velmi dobré – celá obec už má vyměněné veřejné osvětlení za úsporná LED svítidla, takže celkový odběr není vysoký a systém by mohl fungovat účelně.
Další cenné příklady v naší Mapě dobré praxe
Chcete načerpat další inspiraci pro vaši obec? Tak například Luběnice na Olomoucku mají instalovanou fotovoltaiku na veřejném objektu, úsporné veřejné osvětlení a další konkrétní plány na rozvoj. Řadu úsporných opatření realizuje také středočeská obec Klučenice – zahrnují mimo jiné instalaci fotovoltaických elektráren na obecních budovách, využití bioplynové stanice nebo vytápění štěpkou získávanou z místních lesů.
Graf denní spotřeby za slunečného dne (20. 7. 2025):
Graf zachycuje spotřebu elektrické energie čistírny během jasného letního dne. Od půlnoci do zhruba 5–6 hodin ráno je provoz pokryt z bateriového úložiště, zatímco odběr z distribuční sítě je minimální. Po šesté hodině ranní začíná výroba z fotovoltaických panelů – ta pokrývá okamžitou spotřebu čistírny, a zároveň se přebytek ukládá do baterií pro využití v nočních hodinách. Díky tomuto režimu je provoz čistírny přes den prakticky energeticky soběstačný.
