Obec Býchory představuje komplexní strategii zaměřenou na modernizaci energetiky, ochranu klimatu a udržitelný rozvoj krajiny. V rámci plánovaných opatření propojuje inovativní technologie s tradiční péčí o krajinu a aktivně zapojuje občany do rozhodovacích procesů.
Intenzifikace ČOV a využití obnovitelných zdrojů
Jedním z klíčových projektů je intenzifikace čistírny odpadních vod (ČOV). Obec plánuje instalaci fotovoltaické elektrárny na kabiny v sousedství ČOV. Tato FVE bude přímým vedením propojena s ČOV, což umožní efektivní sdílení vyrobené energie a sjednocení odběrného místa. Přebytečná energie z fotovoltaiky bude využita pro obecní vodovod, čímž se zvýší energetická soběstačnost i efektivita provozu.
Zadržování vody v krajině a adaptace na klimatickou změnu
Býchory se nachází v oblasti, kde je nutné řešit problematiku stékání vody z lesů. Proto obec připravuje projekt poldrů v lese, které nefungují jako klasické cisterny, ale slouží k zavlažování polí a řízenému stečení vody mimo obec. Poldry rozvádějí vodu dál, což napomáhá rozvlnění meliorace a zavlažení zemědělských ploch. Plánuje se také přesměrování poldrů až do potoka, aby byla voda efektivněji využita v krajině.
Zadržování vody v krajině patří mezi klíčové strategie pro zmírnění dopadů klimatické změny, které se projevují extrémními výkyvy počasí – od povodní po dlouhodobá sucha. Odborné studie a projekty po celém světě ukazují, jak kombinace tradičních postupů a inovativních řešení posiluje odolnost ekosystémů.

Metody zadržování vody
- Obnova přirozených retenčních prostor
Obnova mokřadů, tůní a nivních zón řek zvyšuje vsakování vody a zpomaluje odtok. Studie zdůrazňují význam tří typů akumulace:- půdní vláhy (zvýšená infiltrace)
- podzemních vod (obnova přirozených vsakovacích zón)
- povrchových nádrží (retenční nádrže s víceúčelovým využitím).
- Krajinné úpravy
- Terasovité zemědělství a konturové orbě brání erozi a zadržují srážkovou vodu.
- Keyline design (plánování krajiny podle vrstevnic) optimalizuje distribuci vody v zemědělské půdě.
- Naturální protipovodňová opatření
Dřevěné přehrážky v erozních rýhách či systémy vsakovacích příkopů snižují rychlost povodňových vln a zachycují sedimenty.
Plánované poldry v lesích a rozvlnění meliorací v Býchorech navazují na osvědčené postupy z evropských projektů. Propojení retenčních opatření s fotovoltaikou (sdílení energie pro ČOV) koresponduje s trendem „chytré vodohospodářské infrastruktury“, kterou propaguje UN Water. Studie Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, na níž obec spolupracuje, potvrzuje, že podobné projekty zvyšují vsakovací kapacitu půdy až o 25 %.
Výsadba ovocných stromů a ochrana půdy
Již dokončeným opatřením je výsadba třešní a slivoní mezi poli. Tyto stromy nejen brání erozi půdy a slouží jako větrolamy, ale také pomáhají vytahovat vodu z mokřadů. Výsadba proběhla v listopadu a přispívá ke zvýšení biodiverzity a stabilitě krajiny.

Zapojení veřejnosti a strategické plánování
Financování strategické studie bylo zajištěno díky podpoře Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK). Komplexní studie prošla veřejnými projednáními, kde byla občany vítána a spatřují v ní konkrétní výhody pro sebe i pro obec jako celek.
Chceme vracet vodu zpět do krajiny nenásilnou a přirozenou cestou, tak aby z toho měli prospěch především naši zemědělci.
– Lucie Beranová, místostarostka obce Býchory
Participativní plánování se v kontextu adaptace na klimatickou změnu a zadržování vody v krajině stává klíčovým nástrojem pro vytváření efektivních a společensky přijatých řešení. Projekt LIFE WILL v ČR demonstruje, jak kombinace odborných znalostí s místními zkušenostmi posiluje odolnost krajiny – prostřednictvím participativního mapování hydrologických poměrů a facilitovaných workshopů, kde občané spolu s experty navrhují konkrétní opatření jako poldry nebo vsakovací příkopy. Tento přístup odráží doporučení Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu, který zdůrazňuje nutnost zapojit veřejnost do rozhodování o krajinných úpravách a vytvořit systémovou podporu pro obce. Praxe ukazuje, že občané často přinášejí zásadní poznatky o lokálních vodních tocích či historických melioracích, které chybějí v oficiálních mapách.
Úspěšné participativní procesy vyžadují jasně strukturovanou metodiku, jak dokazuje příprava komunitních zahrad v Praze – od sběru názorů pomocí dotazníků, přes veřejná projednávání s vizualizacemi návrhů, až po společnou tvorbu ideových studií. V Býchorech tento princip aplikovali při přípravě komplexní studie vodohospodářských opatření, kdy veřejná projednávání sloužila nejen ke sběru připomínek, ale také k edukaci občanů o výhodách navrhovaných poldrů a výsadeb stromů. Zkušenosti z mezinárodních projektů navíc potvrzují, že dlouhodobý monitoring realizovaných opatření za účasti místních komunit zvyšuje jejich odpovědnost za udržení krajinných úprav. Tento model koresponduje s doporučeními UN Water, které zdůrazňují potřebu propojovat technická řešení se sociálními inovacemi – pouze synergií odborných know-how a místní znalosti lze dosáhnout trvalé transformace krajiny.
Býchory tak ukazují, že i menší obec může být lídrem v oblasti adaptace na klimatickou změnu, energetické soběstačnosti a péče o krajinu. Tímto přístupem se stávají inspirací pro další obce a potvrzují svůj závazek k udržitelnému rozvoji v duchu vize OBEC 2030.