Prosetín není potřeba člověku, který se zabývá inovacemi venkovského prostoru, nikterak představovat. Pod vedením Michala Vychroně se z osmisethlavé vísky pod Železnými horami (okres Chrudim, Pardubický kraj) stává celosvětová inspirace v environmentálně správné správě obce. Co se soutěže OBEC 2030 týče, je Prosetín logicky častým účastníkem (a oceněným), protože projektů k představení zde naleznete nespočet. Dnes představíme výjimečné a do detailu promyšlené řešení, jak lze přebytečnou důlní vodu – často vnímanou jako problém – využít jako strategický zdroj. V době, kdy Evropa čelí prohlubujícímu se suchu a klesajícím zásobám podzemní vody, se ukazuje, že hospodaření s nepitnými vodami není jen otázkou inovace, ale přežití. Prosetín nabízí inspiraci, jak lze ekologii a infrastrukturu propojit v jeden celek.
Proč musíme přestat plýtvat pitnou vodou
Dvě třetiny povrchu Země pokrývá voda, ale jen zhruba 0,5 % z ní je přístupná a vhodná k pití. Přesto v evropských městech každoročně stovky milionů litrů pitné vody odtékají do kanalizace kvůli splachování toalet, zavlažování trávníků či mytí vozidel. Je to neudržitelný luxus, který si s postupující klimatickou změnou již nemůžeme dovolit. V roce 2022 zažila Evropa nejhorší sucho za posledních 500 let. Půda vysychá, prameny mizí a tlak na veřejné vodovody sílí. V této souvislosti je zásadní najít cesty, jak šedé, dešťové nebo jinak nepitné vody využít pro technické účely. Nejde přeci o to, že máme omezit pití, nebo že se máme přestat koupat. Máme prostě a jednoduše přestat plýtvat a využít takové zdroje, které jsou k dispozici. Prosetín nabízí v tomto ohledu příklad, který je nejen efektivní, ale i vizionářský.
Důlní voda: od odpadu k příležitosti
V Prosetíně se nachází zatopený lom – pozůstatek po dřívější těžbě, jehož hladina dlouhodobě kolísá a může ohrožovat okolní zástavbu. Mnoho obcí by se v této situaci soustředilo výhradně na regulaci. Prosetín ale přemýšlí jinak: proč tuto důlní vodu, která má stabilní kvalitu a teplotu, nevyužít jako zdroj?
Ve spolupráci se státním podnikem DIAMO byla realizována akce „Regulace výšky hladiny v zatopeném lomu“ za 8 milionů korun. V návaznosti na to obec vybudovala dvě podzemní akumulační nádrže a automatizovaný systém závlahy fotbalového hřiště, napojený právě na důlní vodu. To ale není vše – druhá nádrž zásobuje nově postavenou veřejnou budovu s 17 toaletami a 6 pisoáry. Celý systém tedy šetří pitnou vodu tam, kde není nutná: na záchodech a trávníku.
Měření a predikce: voda jako datová entita
Po dokončení novostavby plánuje obec roční monitoring průtoku a teploty důlní vody. Proč? Pokud se potvrdí, že má voda stabilní teplotu v rozmezí 8–12 °C, vzniká možnost využít ji i pro tepelná čerpadla systému voda–voda. To by umožnilo energeticky soběstačné vytápění budovy, čímž by se projekt posunul z roviny chytrého vodního hospodářství do oblasti energetické soběstačnosti.
Měli jsme Vám říct, ať se posadíte, že? Vítejte v 21. století (mimochodem, píše se jeho druhá čtvrtina)!
Je fascinující, že obec této velikosti pracuje s přesným matematickým modelem svého katastru pro simulaci odtoku srážkové vody a eroze půdy. Díky tomu ví přesně, kde a jak zasáhnout – a už zasáhla: odstranila černou skládku, revitalizovala území a vytvořila dvě tůně o celkové ploše 600 m². Tůně slouží jako přírodní biotop a zároveň jako akumulační prostor pro případné povodně nebo sucho.
Prosetín je opravdu unikátní!
Zatímco většina projektů v Česku se zaměřuje na zachytávání dešťové vody ze střech (retenční nádrže, zasakovací průlehy apod.), Prosetín pracuje s mnohem méně obvyklým zdrojem – důlní vodou. Ta je navíc dostupná celoročně, ve stabilním objemu a kvalitě. V Evropě lze najít podobné příklady, např. v Nizozemsku, kde bývalé doly v Heerlen zásobují budovy geotermální energií, nebo v Německu, kde důlní voda slouží jako alternativní zdroj vytápění.
V České republice se podobné projekty teprve rozvíjejí. Na Kyjovsku obce jako Kelčany, Žádovice a Šardice plánují využití důlních vod pro závlahu zeleně, podporu biokoridorů či napájení rybníků . Nicméně, komplexnost a rozsah prosetínského projektu jej činí v českém kontextu skutečně jedinečným.
„Jde o ukázku přizpůsobení stavebních záměrů obce daným podmínkám, kdy je dosavadní nevýhoda (nadbytek důlní a povrchové vody) převedena v zásadní výhodu (významná úspora pitné vody)“
—Michal Vychroň, starosta obce Prosetín
Problém přeměněný v příležitost
To, co by většina obcí vnímala jako komplikaci nebo environmentální riziko, se v Prosetíně stalo motorem inovace. Nadbytečná důlní voda z přilehlého zatopeného lomu, jejíž výška hladiny musela být technicky regulována, by mohla být pro řadu obcí jen zátěží – bezpečnostní hrozbou, ekologickým problémem nebo pouhým odpadem. Prosetín se ale na věc podíval jinak: proč tuto vodu, která je k dispozici stabilně, s minimálními výkyvy teplot i objemu, nevyužít jako technický zdroj?
V době, kdy se většina samospráv potýká se suchem, přetíženými vodovodními systémy a extrémy počasí, se zdejší „problém“ přetavil v řešení. Nejen že voda ze zregulovaného lomu pomáhá zavlažovat fotbalové hřiště, ale navíc snižuje spotřebu pitné vody ve veřejné budově o stovky litrů denně díky chytrému systému splachování. A to není konec – plánovaný monitoring otevírá dveře pro další využití, včetně ekologického vytápění celého objektu.
Takový přístup ukazuje, že bariéry často nejsou daností, ale výzvou k přehodnocení. Tam, kde jiní vidí komplikaci, může obec s odvahou a vizí objevit nový zdroj. V Prosetíně se to podařilo – a dává tím příklad ostatním.
Budoucnost vody začíná v malých obcích
V době klimatických extrémů je každá kapka vody cenná. Obce, které se rozhodnou využívat „alternativní vody“, nejen šetří zdroje, ale také chrání infrastrukturu, posilují svou soběstačnost a často i snižují náklady. V Prosetíně vznikl systém, který propojuje ekologii, datovou analytiku, stavebnictví i energetiku. A právě v této propojenosti je klíč k budoucnosti. Projekt důlní vody v Prosetíně není jen příběhem o technickém řešení. Je to manifest nové éry obecního přemýšlení – doby, kdy voda není problém, ale strategický partner.
