Obec Klenovice (700 obyvatel, okres Tábor, Jihočeský kraj) je inspirativním příkladem, jak lze citlivě a komplexně napravit škody způsobené monokulturním zemědělstvím. V posledních letech zde vznikla řada opatření zaměřených na zadržování vody, podporu biodiverzity a obnovu krajinné rozmanitosti. Výsledkem je živá a odolná krajina, která slouží nejen přírodě, ale i místním obyvatelům.
Krajina v České republice, zejména v oblastech s rozsáhlými monokulturními lány, čelí řadě výzev. Eroze půdy, vysychání a úbytek biologické rozmanitosti jsou důsledkem dlouhodobého hospodaření bez dostatečných krajinných prvků, jako jsou remízky, aleje nebo mokřady. Tyto problémy se projevují zhoršenou schopností krajiny zadržet vodu, častějšími výkyvy počasí i ztrátou přirozených stanovišť pro rostliny a živočichy. Obec Klenovice ukazuje, že citlivý a uvážlivý přístup ke krajině může tyto negativní trendy účinně zmírnit.
Obnova mokřadů a tůní – návrat vody do krajiny
Jedním z klíčových kroků v Klenovicích byla obnova bývalého mokřadu a výstavba čtyř tůní o celkové rozloze 1,3 hektaru. Tyto tůně vznikly přerušením melioračních svodů, čímž se voda opět zadržuje v krajině a neodtéká zbytečně pryč. Tůně se staly důležitým krajinotvorným prvkem, který slouží nové vegetaci i řadě živočichů. Realizace proběhla v letech 2021 až 2022 s finanční podporou Evropské unie prostřednictvím Národního fondu životního prostředí a Agentury ochrany přírody a krajiny. Dnes jsou tůně živým ekosystémem, který krajině vrací její přirozené funkce.

Výsadba biokoridoru a alejí – podpora biodiverzity a estetiky
Dalším významným opatřením byla výsadba biokoridoru a alejí podél cest. Na ploše 1,2 hektaru bylo vysazeno přes 500 stromů a téměř 6 000 keřů, které společně vytvářejí třípatrový pás vegetace. Liniové aleje podél cest přidaly dalších 150 stromů. Tento biokoridor nejen zvyšuje biodiverzitu v krajině, ale také odděluje dopravní stavby a zvyšuje estetickou hodnotu území. Projekt byl realizován v letech 2019 až 2020 s podporou Státního pozemkového úřadu ČR.

Protierozní průleh s doprovodnou výsadbou – ochrana půdy a vody
V nedávné době vznikl v Klenovicích protierozní průleh, který byl vytvořen terénní modelací, zatravněním a výsadbou 75 stromů a 430 keřů na ploše 1,9 hektaru. Průleh odděluje dvě travnaté cesty a plní důležitou protierozní funkci. Díky doprovodné výsadbě vegetace se zvýšila schopnost krajiny zadržet vodu a omezit odnos půdy. Toto opatření přispívá k celkovému oživení krajiny a zvyšuje její odolnost vůči klimatickým změnám.
Vedení obce a odborný přístup ke krajině
Všechna tato opatření jsou výsledkem dlouhodobé práce a spolupráce místních odborníků i vedení obce. Starosta Lubomír Turín, letitý odborník na životní prostředí, přináší do řízení obce nejen zkušenosti, ale také citlivý přístup ke krajině. Díky jeho iniciativě a spolupráci s dalšími odborníky se podařilo realizovat řadu projektů, které mají pozitivní dopad na životní prostředí i kvalitu života v obci.

„Naším cílem nebylo jen opravit jednotlivá poškozená místa v krajině, ale vrátit jí její přirozené funkce komplexně – od zadržování vody, přes podporu biodiverzity až po zvýšení estetické hodnoty. Každé opatření jsme konzultovali s odborníky, abychom zajistili, že krajina bude odolnější vůči suchu i dalším výzvám dnešní doby. Péče o krajinu není jednorázová záležitost, ale dlouhodobý závazek, který přináší výsledky pro přírodu i pro lidi, kteří v ní žijí.„
— Lubomír Turín, starosta obce Klenovice
Příklady dobré praxe
Na mapě dobré praxe OBEC 2030 nalezneme řadu inspirativních příkladů, jak obce citlivě obnovují krajinu poškozenou monokulturním zemědělstvím. Šumice například přeměnila 75 hektarů orné půdy na biocentra a biokoridory s výsadbou desítek tisíc stromů a keřů, čímž výrazně posílila biodiverzitu i schopnost krajiny zadržovat vodu. Podobně Olešenka revitalizovala okolní krajinu obnovou rybníků, tůní a přírodních retenčních oblastí, které pomáhají zadržet vodu a zvyšují odolnost území vůči suchu a erozi. Mezi další příklady patří například Býchory, kde vznikají poldry, obnovují se mokřady a vysazují ovocné stromy mezi poli, což přispívá ke snižování eroze půdy a podpoře rozmanitosti života v krajině. Tyto projekty ukazují, že i drobná opatření mohou mít velký význam pro návrat přirozených funkcí krajiny.

Komplexní přístup přináší výsledky
Zkušenosti z Klenovic i dalších obcí, které se účastní soutěže OBEC 2030, jasně ukazují, že skutečný obrat k lepšímu přichází až s komplexním a odborným přístupem k obnově krajiny. Na rozdíl od náhodných nebo izolovaných opatření, která často přinášejí jen krátkodobé či dílčí výsledky, je právě systematická péče založená na spolupráci odborníků, místních samospráv a komunit klíčem k trvalé revitalizaci území. Obnova mokřadů, výsadba biokoridorů, alejí a protierozních prvků, stejně jako návrat keřů a vrb do krajiny, představují praktické příklady, jak lze oživit i ty nejvíce jednostranně využívané plochy.
Tyto kroky nejen zvyšují schopnost krajiny zadržovat vodu a odolávat extrémům počasí, ale také podporují biodiverzitu, estetickou hodnotu a celkovou kvalitu života v obci. Péče o monokulturní krajinu je dlouhodobý proces, který vyžaduje plánování, odborné znalosti i trpělivost, ale výsledkem je živá a odolná krajina, která lépe slouží přírodě i lidem. Právě taková komplexní a citlivá revitalizace je nezbytná pro budoucí udržitelný rozvoj venkova a je důležitým příkladem pro další obce, které hledají cestu k obnově životního prostředí.

