Obec Jindřichov v Moravskoslezském kraji, kde žije přibližně 1120 obyvatel, patří mezi první skutečně sdílející komunity v České republice. Díky promyšlenému propojení fotovoltaických zdrojů, akumulace, úspor, poradenství i vzdělávání dětí vzniká funkční energetický ekosystém, který pomáhá snižovat náklady a posiluje odolnost obce. Zároveň ho lze aplikovat i v dalších regionech.
Mezi lety 2021–2025 obec zprovoznila čtyři fotovoltaické elektrárny o celkovém výkonu 57,5 kWp s akumulací přibližně 95 kWh. Panely dnes vyrábějí energii pro základní školu, obecní úřad, společenský dům Eden a sběrný dvůr. Roční výroba činí okolo 54 MWh a instalace pokrývají každodenní provoz – od nouzového osvětlení přes IT zálohy až po školní kuchyni.
Určitě není nutné se hned hrnout do velkých projektů, ale nejprve promyslet finanční možnosti obce, využít služby fungujících energetických společenství a postupně jít za cílem zvýšení energetické soběstačnosti.
Martin Korduliak, starosta
Na budovách obecního úřadu a základní školy byly zároveň vybudovány veřejné nabíjecí body pro elektromobily. Všechny projekty mají jeden cíl – maximálně využít vyrobenou elektřinu v místě spotřeby a tím snížit provozní náklady i ekologickou stopu obce.
Sdílení energie v rámci regionu
Jindřichov se 10. září 2024 stal první obcí v regionu, která vstoupila do nově vzniklého energetického společenství ENERKOM Krnovsko z. s. Bylo velkou výzvou se jako obec malé velikosti podílet na pilotním projektu významného charakteru v rámci podpory lokálního přerozdělení levné energie z OZE.
„Důležité bylo, že jsem na vše jako starosta nebyl sám. Energetické společenství se v této problematice pohybuje intenzivně a se zkušenostmi. Mým úkolem bylo dodat podklady k odběrným místům a být součinný při registraci do Elektroenergetického datového centra. Navíc mám možnost sledovat sdílení v rámci softwaru, který ENERKOM Krnovsko používá,“ uvádí starosta Jindřichova Martin Korduliak.
Navzdory komplikacím spojeným s povodněmi začalo sdílení elektřiny v rámci tohoto společenství fungovat od 1. února letošního roku a Jindřichov se do něj zapojil 1. dubna 2025.
Sdílení předcházelo vyřešení celé řady legislativních a technických překážek – od smluv o převzetí odpovědnosti za odchylky přes výměnu chytrých elektroměrů až po nastavení alokačních klíčů a interního oceňování. „Díky spolupráci v rámci společenství se podařilo všechny bariéry překonat a vytvořit férový systém založený na co nejvyšším místním využití, nikoli spekulaci,“ dodává Martin Korduliak.
Na cestě k energetické gramotnosti
Protože si obec si nemůže finančně dovolit služby energetika, pozitivně přijala fakt, že v regionu vznikl spolek, který se věnuje energetické osvětě a je aktivní.
Kromě investic do technologií se může díky spolku realizovat také podpora občanům. Každé úterý dopoledne a středu odpoledne funguje energetické poradenství, které už využily desítky domácností. Současně běží třetím rokem vzdělávací program Energetická gramotnost na základní škole, který dětem i jejich rodinám přibližuje možnosti úspor a principy moderní energetiky.
Úspory a chytré financování
Díky vlastní výrobě elektřiny a jejímu sdílení obec ušetřila v posledních letech značné prostředky a dokázala zvládnout i energetickou krizi 2021–2022 bez rozpočtového šoku. A protože energetika a investice spolu úzce souvisejí, ušetřené finanční zdroje spojené s výdaji na energie může nyní Jindřichov v rozumné míře investovat zpět do rozvoje obce.
Na financování projektů se podařilo využít dotace ze Státního fondu životního prostředí. Vlastní spoluúčast obce tak byla minimální – například na obecní restauraci Eden činila jen 120 tisíc korun a na obecní úřad 73 tisíc. Jindřichov tak získal maximum užitku za minimum vlastních prostředků.
Replikovatelný model pro ostatní
Jindřichov dnes nabízí funkční a ověřený model, který je technicky i organizačně zvládnutý a plně přenositelný do dalších obcí. „Významnou roli u nás hraje transparentnost a otevřená komunikace. Například u zvažovaného větrného zdroje proběhla poměrně ostrá veřejná debata, a vzhledem k silné a početné nevoli občanů a k omezením způsobeným blízkým vojenským radarem bylo rozhodnuto od tohoto záměru upustit,“ říká starosta obce Martin Korduliak.
Další kroky k soběstačnosti
Obec připravuje Místní energetickou koncepci, rozšíření FVE na bytové domy a také prověřuje možnost využití malé vodní elektrárny. Vzniknout by mohla díky odhalenému potrubí s převýšením po povodni.
Dlouhodobým cílem je postupně posilovat energetickou soběstačnost a zároveň podporovat místní komunitu.
Pokud jde o doporučení pro další obce, které by chtěly Jindřichov následovat, podle starosty Martina Korduliaka je klíčem k úspěchu postupovat krok za krokem a využívat existující regionální spolupráce: „Určitě není nutné se hned hrnout do velkých projektů, ale nejprve promyslet finanční možnosti obce, využít služby fungujících energetických společenství a postupně jít za cílem zvýšení energetické soběstačnosti,“ uzavírá.
Sledujte Mapu dobré praxe OBEC 2030
Cesty dalších inovativních obcí směrem k energetické soběstačnosti můžete sledovat díky praktické Mapě dobré praxe OBEC 2030.
Například ENERKOM Slovácko ukazuje, že i malá obec může být lídrem v zavádění moderní a udržitelné energetiky, pokud má správné know-how, podporu lidí a odvahu dělat věci jinak. ENERKOM Slovácko dokládá, že demokratizace energetiky, úspory a energetická bezpečnost nejsou jen vizí, ale reálnou cestou pro české obce a regiony.
Také projekt v Jihlávce v Kraji Vysočina je řešením malé obce, která ale ke komunitní energetice přistupuje průkopnicky. Kombinace dotační podpory, moderních technologií a promyšleného přístupu zde vytváří udržitelné řešení pro energetickou budoucnost venkova.
