Město Žulová, nacházející se v malebné oblasti Rychlebských hor, se připojilo k soutěži OBEC 2030 s přírodě toliko potřebným projektem zaměřeným na zadržení vody v krajině. Lokální biocentrum“ „Mojmírův rybník“ je nejen protipovodňovým opatřením, ale také klíčovým krokem k obnově biodiverzity a zlepšení environmentálních podmínek v regionu. V neposlední řadě místem klidu, rybaření a rekreace místních obyvatel.
Meliorace za komunismu byla často prováděna s krátkodobým cílem zvýšit zemědělskou produkci na úkor dlouhodobé udržitelnosti a ekologické rovnováhy. Dnešní projekty, jako je Lokální biocentrum v Žulové, se snaží napravit tyto chyby a obnovit přirozené ekosystémy a vodní režim v krajině. Za každý takový projekt bychom měli být vděční a zároveň v tomto úsilí nikdy neustat.
Technické a ekologické řešení
Nově vzniklé vodní dílo o rozloze 10 hektarů zahrnuje devět tůní, vysazených 270 stromů a keřů a vytvoření broukovišť. Tato opatření přispívají k návratu původní fauny a flóry do oblasti a ke zvýšení biodiverzity. Navíc byla vytvořena prašná a lesní cesta kolem vody, která poskytuje přístup veřejnosti až na hráz. Lokalita nabízí nejen klidné místo k odpočinku a procházkám, ale také možnost rybaření, pořádání rybářských závodů, či příležitostné koupání pro lidi i psy.
Město Žulová získalo pozemky potřebné pro realizaci projektu v rámci pozemkových úprav a odkoupilo další části od Povodí Odry. Projekt byl podpořen 100% dotací z Národního plánu obnovy (NPO) a SFŽP, což umožnilo jeho plné financování.
Malá pergolka, financovaná z obecních peněz, poskytuje místo pro odpočinek návštěvníků.
Náprava melioračních opatření z období komunismu
Meliorace je soubor opatření a technologií, které mají za cíl zlepšit úrodnost půdy, zvýšit její produktivitu a optimalizovat vodní režim v krajině. Tato opatření mohou zahrnovat odvodnění podmáčených oblastí, zavlažování suchých půd, terénní úpravy a výstavbu vodohospodářských zařízení. Cílem meliorací je tedy přizpůsobit přírodní podmínky tak, aby byly co nejvhodnější pro zemědělství a další hospodářské aktivity.
Za komunismu v Československu byla meliorace často prováděna s důrazem na maximalizaci zemědělské produkce bez dostatečného ohledu na ekologické a environmentální důsledky. Několik hlavních důvodů, proč byla meliorace prováděna špatně, zahrnuje:
- Intenzivní odvodňování: V rámci snahy zvýšit zemědělskou produkci byly rozsáhlé plochy zemědělské půdy intenzivně odvodňovány. To vedlo k odvodnění přirozených mokřadů a podmáčených oblastí, což mělo za následek ztrátu biodiverzity a narušení přirozených ekosystémů.
- Nedostatečné plánování a údržba: Meliorační projekty byly často realizovány bez dlouhodobého plánování a bez dostatečné údržby. To vedlo k erozi půdy, zhoršení kvality půdy a postupné degradaci krajiny.
- Monokultury a chemikálie: Důraz na pěstování monokultur a používání chemických hnojiv a pesticidů zhoršil kvalitu půdy a vodních zdrojů. Meliorační opatření, která podporovala tento typ zemědělství, přispěla k dalšímu zhoršení životního prostředí.
- Ztráta přirozené retence vody: Intenzivní meliorace vedla ke ztrátě schopnosti krajiny zadržovat vodu, což zvýšilo riziko povodní a sucha. Voda byla rychle odváděna z krajiny, což narušilo přirozený vodní režim a zhoršilo podmínky pro vegetaci a faunu.
Projekt Lokálního biocentra tak řeší problémy způsobené dřívějšími melioračními opatřeními, která odváděla vodu z okolních luk a svahů pryč do sousedního Polska. Díky nově vybudovanému biocentru se podařilo zadržet vodu v krajině, čímž se zlepšila její schopnost zadržovat vodu a minimalizovat riziko povodní. Tento bezpečnostní prvek je důležitým krokem k udržitelnému hospodaření s vodními zdroji v regionu.
Návrat biodiverzity a udržitelnost
Vybudování Lokálního biocentra představuje významný krok k obnově přirozených ekosystémů a návratu biodiverzity do oblasti. Výsadba druhově pestrých stromů a rostlin, vytvoření tůní a broukovišť přispívá k obnově místní fauny a flóry. Tento projekt ukazuje, jak lze moderními environmentálními přístupy napravit škody způsobené minulými zásahy do krajiny a zároveň vytvořit hodnotný a udržitelný prostor pro místní komunitu i návštěvníky.
Mojmírův rybník
Za vznikem celého záměru vybudovat lokální biocentrum v Tomíkovicích stál již dnes zesnulý starosta obce Bernartice, pan Mojmír Michálek, po kterém je nový rybník pojmenován.
Bylo nám líto záměr bývalého pana starosty Bernatic opustit, navíc když již existovalo stavební povolení. Město Žulová se tak rozhodlo odkoupit od obce Bernartice všechny náležitosti týkající se stavebního povolení. A na památku zesnulému pojmenovat rybník podle něj.
Radek Trsťan, starosta obce Žulová
Význam pro komunitu
Mojmírův rybník a okolní biocentrum se stanou vyhledávaným místem pro odpočinek, rybaření a další rekreační aktivity. Tento projekt, realizovaný ve spolupráci s Stáním pozemkovým úřadem v Jeseníku a financovaný z EU dotací, je příkladem toho, jak může environmentálně zaměřený přístup přinést nejen ekologické, ale i společenské a ekonomické výhody pro místní komunitu.
Tento projekt je inspirací pro další obce a města v České republice, jak využít přírodní zdroje udržitelným způsobem a přispět k obnově naší krajiny pro budoucí generace.
