Prevence zdravotních rizik patří mezi nejvýraznější projevy skutečného “smart” přístupu – obzvlášť v menších obcích, které často čelí nedostatku zdravotní péče a limitovaným zdrojům. Dymokury představují ukázkový příklad toho, jak může malá komunita využít moderní technologie a komunitní spolupráci k posílení bezpečí a kvality života. Obec Dymokury v okrese Nymburk, Středočeský kraj, s přibližně 900 obyvateli a rozlohou 1 465 hektarů, realizovala projekt posilující ochranu zdraví i bezpečnost svých občanů – instalaci čtyř veřejně dostupných defibrilátorů na klíčových místech v obci. Instalace veřejně dostupných defibrilátorů, odborná školení i inovativní systém přístupu a monitoringu ukazují, že strategie chytré vesnice (“smart village”) není pouze o digitalizaci či energetice, ale především o schopnosti hledat efektivní a promyšlená řešení skutečných potřeb – v tomto případě záchrany života v kritických okamžicích.
Jak zrušení lékařské přítomnosti v Městci Králové změnilo směřování Dymokur
Ještě před několika lety obyvatelé Dymokur i okolních obcí ve Středočeském kraji spoléhali na to, že v nedalekém Městci Králové, městě s dlouholetou tradicí veřejné nemocnice, je vždy dostupný lékař. Zdejší nemocnice kdysi provozovala akutní lůžková oddělení i pohotovostní služby pro široké okolí. Restrukturalizace a dlouhodobé změny ve zdravotnickém systému však postupně omezily rozsah péče: v roce 2016 skončila akutní lůžková chirurgie a upravil se režim pohotovostí, čímž byla výrazně snížena stálá přítomnost lékaře přímo na místě. Obyvatelům regionu tak doslova přes noc zmizela možnost spoléhat na rychlou dostupnost odborné pomoci při vážných zdravotních stavech, jako jsou náhlé zástavy srdce.
V Dymokurech sílila nejistota: starostka i zastupitelé dostávali dotazy občanů, jak bude obec na změny reagovat. Lidé měli strach, protože i několikaminutová prodleva při volání záchranné služby může v kritických okamžicích rozhodovat o životě. Nešlo přitom jen o seniory; v ohrožení může být kdokoli – sportovec, dítě ve škole, člen hasičského sboru. Zastupitelstvo Dymokur tak stálo před rozhodnutím, zda a jak posílit místní možnosti první pomoci, aby ztracenou jistotu alespoň částečně nahradilo.
Po dlouhých diskusích a průzkumu možností padlo rozhodnutí investovat do pořízení veřejně dostupných automatických externích defibrilátorů (AED). Bylo jasné, že nejde o projekt s rychlou ekonomickou návratností – šlo hlavně o to, nahradit kvalitní péči vlastní krizovou infrastrukturou. Obec připravila žádosti o granty a hledala podporu kraje i nadací. Výsledkem byly čtyři špičkové defibrilátory rozmístěné na strategických místech s 24/7 dostupností, na kterých závisí šance na záchranu života každého občana. Finančně projekt podpořil krajský participativní rozpočet a Nadace ČEZ.
Jako obec jsme přemýšleli, jak reagovat na zrušení stálé přítomnosti lékaře v nedalekém městě. Zjistili jsme, že instalace vlastních zařízení, které mohou zachránit život, a proškolení vlastních lidí, zejména hasičů, je jedním z mála, co můžeme udělat. „Můžeme“ pro nás v případě prevence rizika zdraví či dokonce záchrany životů znamená „musíme“.
Luděk Beneš, místostarosta obce Dymokury
Zrušení lékařské přítomnosti v Městci Králové tak v Dymokurech nevyvolalo skepsi, ale naopak vlnu komunitní aktivity a otevřenost vůči inovativním technologiím. Obec tím nejen zvýšila vlastní bezpečnost, ale také se stala inspirací pro další venkovské oblasti, kde se stále více mluví o nutnosti převzít větší odpovědnost za zdraví svých obyvatel.
Smart technologie pro zdravější venkov
Projekt umístění defibrilátorů vychází z filozofie dobré praxe, kterou platforma OBEC 2030 dlouhodobě propaguje: podpora inovativních opatření, která spojují moderní technologie, odpovědný přístup k občanské vybavenosti a komunitním službám i posilování lokální nezávislosti. Defibrilátory v Dymokurech zajišťují nepřetržitou dostupnost první pomoci nejen ve vlastní obci, ale i v přilehlých částech Svídnice a Černá Hora. Jsou umístěné na obecním úřadě, základní škole, obecním domě a vodárenském domku, a přístup k nim je zajištěn 24 hodin denně.
Technické řešení a inovace
Každý defibrilátor se nachází v klimatizovaném boxu, který chrání zařízení a umožňuje snadný přístup několika způsoby:
- Zadání známého kódu, který znají určení členové komunity (učitelé, hasiči, zastupitelé atd.).
- Integrovaný telefon se SIM kartou – při nouzi lze ihned volat IZS (linka 112), kde obsluha sdělí přístupový kód a rovnou navede zachránce.
- Možnost nouzového otevření boxu silou zůstává jako poslední možnost.
Při otevření zařízení je automaticky rozeslána SMS dvěma členům obce, čímž je minimalizováno riziko zneužití. Defibrilátor je vybaven hlasovou nápovědou a krok za krokem instruuje laického zachránce. Klíčovou výhodou je také automatické hlášení přesné GPS polohy na záchrannou službu v případě zásahu – zajišťuje to maximální efektivitu záchrany života.
Co jsou AED a jak fungují
Automatizované externí defibrilátory (AED) jsou zařízení určená k použití laiky přímo na místě příhody. Obsluha pouze přiloží elektrody, zařízení samo vyhodnotí stav postiženého a případně provede výboj. Moderní AED zahrnují hlasovou i obrazovou navigaci a monitoring zařízení na dálku. Díky tomu je možné rychle a efektivně zahájit resuscitaci ještě před příjezdem profesionální pomoci.
Praxe využití automatizovaných externích defibrilátorů (AED) ve světě se v posledních letech rychle rozšiřuje, zejména v urbánním veřejném prostoru. Ve vyspělých zemích jsou AED běžnou součástí veřejných budov, dopravních uzlů, sportovišť nebo nákupních center. Největší hustotu veřejně přístupných AED najdeme v zemích jako USA, Japonsko či některé skandinávské státy, kde jejich dostupnost zásadně přispívá ke zvýšení šancí na přežití při náhlé zástavě srdce. Podle analýz bývá ve velkých městech třetina až polovina veřejných míst s vysokou koncentrací lidí pokryta AED, jejichž použití doporučují odborné společnosti i legislativa řady států.
Nejčastěji jsou přístroje využívány v místech, kde dochází k velkému pohybu osob – na nádražích, zastávkách, letištích, ve firmách či továrnách, ale také na sportovištích nebo v obchodních centrech. V posledních letech mnoho měst optimalizuje rozmístění AED na základě analýz hustoty pohybu lidí a dostupnosti do několika minut chůze, čímž se dále zvyšuje jejich efektivita a počet zachráněných životů. Výrazně také roste poptávka a nabídka vzdělávacích kurzů, protože správná informovanost veřejnosti je klíčová pro skutečně efektivní využití těchto zařízení v praxi.
Poučení a širší význam řešení
Čtyři pořízení defibrilátorů po 70 000 Kč představují pro obec velikosti Dymokury výraznou finanční investici. O to více tato skutečnost podtrhuje ochotu a odhodlání obce a jejího vedení investovat nejen do projektů s okamžitou ekonomickou návratností, ale také do opatření, která mají zásadní hodnotu pro ochranu a záchranu životů. Výraznou roli při realizaci sehrálo také externí financování—projekt byl podpořen nejen z participativního rozpočtu Středočeského kraje, ale i grantem Nadace ČEZ. Právě kombinace vlastních prostředků a aktivního využití dostupných dotačních příležitostí umožnila obci takto rozsáhlý a inovativní krok ve prospěch veřejného zdraví.
Inspirativní příklady dobré praxe z českých smart villages na mapě dobré praxe OBEC 2030
Zavádění inovativních technologií a chytrých řešení v malých obcích není pouze trendem, ale stává se základem pro udržitelný a efektivní provoz vesnic 21. století. Na mapě dobré praxe OBEC 2030 najdeme řadu příkladů, jak mohou smart prvky výrazně zlepšit fungování komunit:
- Mokrá-Horákov (Jihomoravský kraj, Brno-venkov) vyniká rychlým zaváděním moderních technologií do běžného provozu a občanských služeb. Jako první v ČR zde byl spuštěn generativní AI chatbot pro veřejnost, který pomáhá občanům najít potřebné informace o obci. Nechybí ani elektronická úřední deska, mobilní rozhlas pro rychlou komunikaci s obyvateli nebo veřejná dobíjecí stanice pro elektromobily, která vznikla díky spolupráci s místními podnikateli.
- Nový Hrádek (Královehradecký kraj): se stal příkladem chytrého spojení tradice, komunity a digitálních technologií díky projektu „chytrá křížová cesta“ na vrchu Šibeník. Patnáct zastavení vytvořili studenti čtyř středních škol, kteří se podíleli na výrobě křížů, keramických i kovových prvků a textového i grafického obsahu. Každé zastavení je vybaveno QR kódy, které návštěvníkům umožňují přístup k meditacím a informacím o symbolice a historii jednotlivých míst – a to i bez datového připojení. Projekt přinesl nejen estetickou a duchovní hodnotu, ale i důležitý aspekt komunitní spolupráce, když do jeho realizace zapojil širokou veřejnost i žáky, čímž spojil generace a podpořil vzdělávání i turistiku.
- Lutín (Olomoucký kraj): Lutín se vyznačuje implementací polopodzemních kontejnerů na odpad s přístupem přes RFID čip, což vede nejen ke zvýšené čistotě veřejných prostor, ale především k přesné evidenci produkovaného odpadu jednotlivými domácnostmi. Tento systém umožňuje obci lépe plánovat svoz a efektivněji nakládat s odpady, což je důležitý krok k cirkulární ekonomice a nižší ekologické zátěži.
Tyto příklady potvrzují, že inovace, digitalizace a chytré technologie nejsou doménou pouze velkých měst – naopak, právě menší a střední obce mohou být díky svému přístupu často ještě flexibilnějšími lídry pozitivní proměny v českém venkovském prostředí.
Dymokury v kontextu dobré praxe
Obec Dymokury dlouhodobě podporuje inovativní projekty nejen v oblasti zdravotní prevence, ale také udržitelného rozvoje a energetiky. Zateplení veřejných budov, výměna oken, instalace tepelných čerpadel, fotovoltaiky či modernizace osvětlení – to vše jsou příklady komplexního přístupu k ekologii a energetické soběstačnosti v praxi. V Dymokurech realizované projekty jsou příkladnou ukázkou toho, jak lze malou obec systematicky rozvíjet s ohledem na komunitu a životní prostředí.
Dymokury ukazují, že investice do chytrých prvků veřejné infrastruktury se v malých obcích zásadně vyplácí nejen z pohledu zdraví, ale i posilování komunity a odolnosti venkova. Kombinace inovací, edukace a systémové podpory je cestou ke zdravějším a soběstačnějším obcím budoucnosti.
