Komplexní přístup k energiím v Pokřikově začal zavedením energetického managementu napříč všemi obecními budovami a nastavením přesného sběru dat v systému Porsenna, což dalo vedení obce pevný základ pro rozhodování o úsporách a investicích do technologií. Obec v okrese Chrudim s přibližně 250 obyvateli a katastrálním územím pod 5 km² postupovala systematicky: nejprve data a pravidla, poté snížení náročnosti objektů a následně decentralizovaný zdroj s přímými propoji mezi budovami.
Nejprve řízení a data: Komplexní energetický management podle ISO 50001
Zavedení systému hospodaření s energií podle ČSN EN ISO 50001 přineslo jasnou energetickou politiku, týmové řízení a interní směrnici, která standardizuje postupy od sběru dat po vyhodnocování úspor. Sběr a zápis stavů v jednotném softwaru umožnily kontrolu spotřeb po měsících i dnech, vyhodnocení anomálií a identifikaci nejrychlejších úspor bez velkých investic. Tento přístup respektuje cyklus Plan–Do–Check–Act a zajišťuje dlouhodobé zlepšování namísto jednorázových řešení.
Projekt zahrnoval čtyři osobní jednání se specializací na jednotlivé části systému a školení zaměřené na energetický management. Výsledkem je komplexní Směrnice o energetickém managementu připravená v souladu s mezinárodní normou a schválená Energetická politika obce. Systém umožňuje dlouhodobé snižování spotřeby energie a vody, stabilizaci výdajů na energie a zlepšení organizace práce při současném zvyšování komfortu užívání budov.
Úspory ve veřejných budovách
Na základě dat obec realizovala nízko‑ a středně‑nákladová opatření: regulace vytápění, optimalizace provozních režimů, odstranění energetických ztrát a úpravy technologií s okamžitým dopadem do rozpočtu. Praxe ukazuje, že teprve provozní opatření po stavebních rekonstrukcích odemknou plný potenciál úspor, což se potvrdilo i v Pokřikově. Energetický management přinesl standardy pro správu odběrných míst a disciplínu v datech napříč všemi objekty.
Důkladná příprava azbestové rekonstrukce na střechách kabin
Rekonstrukce začala demontáží původní azbestocementové krytiny ze střechy zázemí hřiště v souladu s hygienickými a ekologickými předpisy. Azbest obsažený v eternitových tabulích představuje zdravotní riziko, proto musí být jeho likvidace prováděna odbornou firmou s certifikací pro nakládání s nebezpečným odpadem. Materiál byl během demontáže speciálně fixován přípravkem zabraňujícím úniku škodlivých vláken a následně zabalen do neprodyšných obalů.
Ekologická likvidace odpadu proběhla na certifikované skládce s důrazem na bezpečnost pracovníků i obyvatel obce. Celý proces zahrnoval také potřebnou administrativu a dokumentaci požadovanou zákonem, přičemž odpad byl zařazen do kategorie 17 06 05 podle katalogu odpadů.
Moderní střešní konstrukce připravená na budoucnost
Nová střešní konstrukce využívá lehké, recyklovatelné materiály s vysokou životností. Návrh současně respektuje požadavky na instalaci fotovoltaických panelů včetně odpovídajícího zatížení nosné konstrukce. Kombinace kvalitních materiálů s precizním klempířským a pokrývačským zpracováním zajišťuje dlouhodobou odolnost střechy i optimální podmínky pro efektivní provoz solárních panelů.

Fotovoltaický systém 26 kWp a přímé vedení mezi odběrnými místy pro energetickou soběstačnost
Střecha budovy mateřské školy, kde sídlí i obecní úřad, je pro fotovoltaiku nevhodná, proto obec instalovala FVE 26 kWp na ideální střeše kabin na hřišti a propojila je přímým vedením. Díky přímému kabelovému propoji elektřina z optimální střechy napájí budovu se spotřebou, což maximalizuje využití vlastní výroby. V dalším kroku se plánuje přímé vedení ke kulturnímu domu a rozšíření lokálního energetického mikrosystému
Fotovoltaický systém ročně vyrobí přibližně 25-30 MWh elektřiny. Takový výkon přes slunné měsíce přinese téměř stoprocentní soběstačnost propojených odběrnýc míst.

Inspirativní příklady podobných projektů
Platforma OBEC 2030 dokumentuje řadu podobných úspěšných realizací v malých obcích. Libňatov nainstaloval tři obecní fotovoltaické elektrárny v jednom běhu a propojil je s energetickým řízením prodejny a obecních budov, čímž zlepšil soběstačnost a stabilitu rozpočtu. Rozsochy kombinují fotovoltaiku s kotlem na pelety a cíleně tak snižují uhlíkovou stopu jedné veřejné budovy, přičemž projekt ukazuje, jak vhodně vrstvit více opatření v malé obci. Dolní Poustevna rozvíjí energetický management v meziobecní spolupráci s Lipovou a Vilémovem, což urychluje zavádění úspor a přípravu společných investic do decentrálních zdrojů.
Na platformě jsou i tematické sbírky, které zrychlí orientaci a inspiraci k dalším krokům v Pokřikově. Přehled „Fotovoltaika“ shrnuje know‑how od přípravy střech až po provoz a monitoring, včetně vazby na energetický management a komunitní energetiku. Kdo řeší systematické úspory, najde metodickou i případovou inspiraci v sekcích Energetické strategie a Komunitní energetika, které mapují aktuální trendy malých obcí.
Role MAS Hlinecko: metodika, koordinace, akcelerace
S problematikou výrazně pomáhá MAS Hlinecko, která patří mezi lídry energetiky regionů v ČR, zejména v metodickém vedení obcí, koordinaci projektů a přenosu know‑how mezi samosprávami. MAS podporuje systémové zavádění energetického managementu, přípravu investic a provázání na komunitní energetiku a plánované platformy pro energetická společenství. Díky regionální síti se urychluje příprava projektů, sdílejí se dobré praxe a snižuje se riziko chyb v technických i administrativních krocích.
Výhodou obce Pokřikov je to, že energetický manager MAS Hlinecko, Lukáš Černík, je místním rodákem. „Co bych to byl za energetika, kdybych v první řadě tak říkajíc nesrovnal energetické cvičky ve své vlastní obci. Té pochopitelně patří obrovské uznání za odvahu dělat věci novým způsobem a správně. “ dodává republiková kapacita v oboru regionální energetiky.
„S postupem, jak správně energetiku nastartovat, výrazně pomohla MAS Hlinecko. Náš příklad může sloužit jako celorepubliková ukázka toho, jak obce a MAS mohou spolupracovat v energetice.“
– Jiří Kadidlo, starosta obce Pokřikov

Ekonomické a environmentální přínosy
Investice do fotovoltaického systému a energetického managementu přinášejí obci dlouhodobé úspory na energetických nákladech. Podle zkušeností podobných projektů mohou obce ročně ušetřit desítky tisíc korun na elektřině, přičemž investice se obvykle vrátí během 8-12 let.
Environmentální přínos zahrnuje snížení emisí skleníkových plynů a nezávislost na fosilních palivech. Fotovoltaický systém o výkonu 26 kWp dokáže během své životnosti ušetřit stovky tun emisí CO₂.
Spolupráce obce a MAS jako dobrý základ pro obecní energetiku
Pokřikov ukázal, že správný postup v obecní energetice stojí na datech a v ideálním případě i spolupráci s místní MAS. Nejprve zavedl energetický management dle ISO 50001 a pravidelné zápisy do systému Porsenna, poté realizoval provozní a technické úspory na budovách, následně instaloval FVE 26 kWp na optimální střeše kabin na hřišti a propojil je přímým vedením se školkou a obecním úřadem; v plánu je přímé vedení i ke kulturnímu domu, což vytvoří lokální mikrosíť s vysokým využitím vlastní elektřiny a připraveností na komunitní energetiku, přičemž MAS Hlinecko zajišťuje metodiku, koordinaci a akceleraci kroků napříč projektem. Příklad může být v mnohém inspirativní: konzultantem obecní energetiky není celonárodní komerční firma, ale skupina nezávislých odborníků z regionu.

