Obec Pištín dlouhodobě usiluje o šetrné nakládání s odpady a zapojení občanů do praktických kroků, které šetří přírodu i finance. Projekt „Pištín není kapka v moři odpadů“ ukazuje, že i malá obec může postupně vybudovat systém, který funguje jako skutečný model cirkulární ekonomiky – a inspiruje i okolní obce.
Dáváme lidem příležitost šetřit peníze, přírodu i energii v každodenním životě. Ukazujeme tak, že velké věci se rodí z maličkostí a že i malá obec může jít příkladem celému regionu. Náš model je ekologicky i ekonomicky udržitelný, komunitně prospěšný a snadno přenositelný i do jiných obcí v ČR.
Jaroslav Havel, starosta
Hlavním podnětem pro rozjezd projektu byla snaha chovat se zodpovědně k přírodě a zároveň nabídnout občanům lepší a pohodlnější způsoby, jak nakládat s odpady. „Chtěli jsme, aby lidé nemuseli spoléhat pouze na černé kontejnery, ale měli možnost třídit, kompostovat, dávat věcem druhý život a zároveň šetřit peníze své i obecní,“ říká starosta obce Pištín Jaroslav Havel.
Moderní sběrný dvůr a re-use centra
V roce 2016 Pištín vybudoval moderní sběrný dvůr s kapacitou 120 tun. Investice ve výši 4,5 milionu korun byla z 90 % pokryta dotací ze Státního fondu životního prostředí. Další téměř 2 miliony korun získala obec zejména z Ministerstva životního prostředí, a to na kontejnery, svozovou techniku a rozšíření třídicích stanovišť. Postupně přibyly i dotace na pořízení štěpkovačů, kompostérů a velkoobjemových kontejnerů, takže obecní rozpočet byl zatížen jen minimálně.
Pištín navíc zřídil hned tři re-use centra – přímo ve sběrném dvoře, v místní části Češnovice a speciální centrum u budovy bývalého zdravotního střediska zaměřené na velkoobjemové věci, jako jsou skříně, sedačky či nábytek. Občané sem pravidelně nosí a odnášejí věci, které by jinak skončily na skládce.
Aktivní zapojení občanů
Zájem obyvatel o zapojení do systému byl od začátku značný. V několika vlnách obdržely domácnosti kompostéry, které umožnily lepší nakládání s biologickým odpadem přímo na zahradách. Obec také podpořila pořízení malých štěpkovačů, díky nimž se zbytková dřevní hmota proměňuje v palivo či mulč. Tato opatření občané skutečně využívají a pozitivně hodnotí.
Spolupráce s okolními obcemi
Sběrný dvůr nevyužívají jen místní. Pištín uzavřel smlouvy i s okolními obcemi, jako jsou například Sedlec, Dívčice, Dasný či Čejkovice, a stal se tak přirozeným regionálním centrem pro nakládání s odpady. Aktivně se zapojují také místní podnikatelé.
„Díky systému třídění se podařilo výrazně snížit množství směsného odpadu, a tím i poplatky za skládkování. Objem skládkovaného odpadu dlouhodobě klesá, což prospívá životnímu prostředí a současně šetří finance,“ uvádí starosta Pištína Jaroslav Havel.
Překážky a zkušenosti
Zavedení systému ovšem nebylo zcela bez problémů. Obec se potýkala s počáteční nedůvěrou občanů, kteří si museli zvykat na nové způsoby nakládání s odpady. Objevily se i případy vandalismu ve sběrném dvoře nebo pokusy sběračů kovů a kabelů odnášet cenný materiál. Proto musel být areál zabezpečen téměř jako objekt s přísnou ostrahou. Díky trpělivé komunikaci a postupnému zavádění opatření se však většinu překážek podařilo překonat.
Starosta obce Pištín Jaroslav Havel doporučuje ostatním obcím, které podobné řešení zvažují, aby se nebály začít, byť menšími kroky. „Klíčem je využití dotačních možností, kvalitní komunikace s občany a inspirace v okolí. Pokud má systém jasnou logiku a dobře ho vysvětlíte, lidé si na něj rychle zvyknou a opravdu se zapojí.“
Budoucnost a další kroky
Pištín chce nadále rozšiřovat možnosti třídění a posilovat osvětu. Do budoucna plánuje i další opatření v oblasti energetiky a udržitelného hospodaření, například zřízení energetického managementu a zpracování energetické koncepce.
„Dáváme lidem příležitost šetřit peníze, přírodu i energii v každodenním životě. Ukazujeme tak, že velké věci se rodí z maličkostí a že i malá obec může jít příkladem celému regionu. Náš model je ekologicky i ekonomicky udržitelný, komunitně prospěšný a snadno přenositelný i do jiných obcí v ČR,“ dodává starosta Jaroslav Havel.
Další příklady dobré praxe? Ty máme!
Seznamte se také s dalšími neotřelými projekty v oblasti odpadového hospodářství díky Mapě dobré praxe OBEC 2030.
Město Zábřeh poskytuje vzorový příklad, který vznikl díky spojení sil města s technickými komunálními službami. Výsledkem spolupráce je nejen efektivní využití odpadů, ale také ekonomické úspory, šetření životního prostředí a veřejnou dostupnost informací.
Písečná u Žamberka je další obcí, která dokazuje, že i malé místo na mapě může být inovativní a inspirativní. Podařilo se jí propojit péči o krajinu, moderní přístup k odpadům a chytré technologie tak, aby dohromady tvořily funkční celek.
