Mokřady a rybníčky kolem obce Olešenka (Kraj Vysočina, okres Havlíčkův Brod, 181 obyvatel) zmizely kvůli melioracím za komunismu. Tyto zásahy měly zvýšit zemědělskou produktivitu, ale vedly k ztrátě biodiverzity a snížení schopnosti krajiny zadržovat vodu. Dnes obec ve spolupráci s Krajským pozemkovým úřadem pracuje na komplexní revitalizaci, která zahrnuje obnovu rybníků, tůní a přírodních retenčních oblastí. Cílem je nejen zlepšit retenci vody a snížit riziko povodní, ale i podpořit přirozenou vegetaci a biodiverzitu, čímž se vytvoří udržitelná rovnováha mezi potřebami člověka a přírody.
Koukáme společně se starostou Zdeňkem Zvolánkem do staré mapy pořízené rakouským vojenským měřením v polovině 19. století. Severně od Olešenky (tehdá Wolešna) armádní kartograf zaznamenal mokřad a soustavu rybníčků. „Vše bylo mokré a nyní je zmeliorované,“ povzdechne si starosta, který ve funkci slouží obci již třetí desetiletí.
Meliorace
Meliorace měla za cíl zvýšit zemědělskou produktivitu pomocí zlepšení půdních podmínek. Zahrnovala odvodňování mokrých půd, zavlažování suchých oblastí, terénní úpravy, zalesňování a další opatření. Tímto způsobem mělo dojít k lepšímu využití půdy pro zemědělskou výrobu.
Meliorace se v Československu rozvíjela už před druhou světovou válkou, ale skutečný rozmach zažila až po roce 1948 s nástupem komunistického režimu. Byla úzce spjata s procesem kolektivizace zemědělství, kdy byly soukromé zemědělské pozemky sjednoceny do družstev (JZD) a státních statků. V roce 1951 byl přijat zákon o melioracích, který stanovil rámec pro provádění meliorací na státní úrovni.
Meliorační práce zahrnovaly výstavbu odvodňovacích systémů, jako jsou drenážní kanály a odvodňovací příkopy, stejně jako zavlažovací zařízení. Na jedné straně vedly k zvýšení zemědělské výnosnosti a umožnily efektivnější hospodaření. Na druhé straně však měly i negativní dopady, včetně ztráty biodiverzity, snížení přirozené retenční schopnosti krajiny (například schopnost zadržet vodu při přívalových deštích) a negativního vlivu na hydrologické podmínky. A to se stalo mimo jiné i v Olešence.
Návrat k přírodě
Severně nad Olešenkou protéká Olešenský potok, jenž končí svou nedlouhou pouť u Přibyslavi, kde se vlévá do řeky Sázavy. Právě tento potok býval obklopen mokřady, tůněmi a lidé na něm zbudovali několik rybníčků. Jednotné zemědělství tento poklad přírody znehodnotilo. Vedení obce společně s Krajským pozemkovým úřadem v Havlíčkově Brodě se však rozhodlo situaci napravit.
První rybníky na Olešenském potoce se začaly budovat po pozemkových úpravách roku 2013. Ty představují plán kompletní revitalizace potoka, návrat biodiverzity i vody do krajiny. Samo údolí potoka je biokoridorem, kde svou životní poutí prochází množství hmyzu či obojživelníků.
V roce 2023 byla na Olešenském potoce dokončena vodní nádrž Olšovec o úctyhodné ploše 1,25 ha. Do ní je svedena voda z polí prostřednictvím čtyř nově zbudovaných průlehů. Průlehy ústí do příkopy, která vede podél nově zbudované účelové komunikace. Ta vede z obce Olešenka do Ronova nad Sázavou a volně navazuje na původní cestu, kterou na rakouských vojenských mapách lze dobře vyčíst.
Když rybník, tak musí být průlehy. Když průlehy, musí být cesta, aby bylo kam vodu svést.
Zdeněk Zvolánek, starosta obce Olešenka
Environmentálně správně znamená komplexně
Revitalizace krajiny a zlepšení retence jsou v Olešence posledních tří desetiletí klíčovými tématy v kontextu nápravy chyb způsobených intenzivními melioračními zásahy z doby komunismu. Komplexní přístup k těmto problémům znamená nejen technická opatření, ale i hlubší porozumění ekosystémovým službám a přírodním procesům. Obnova přírodních retenčních oblastí, které byly v minulosti odvodněny, si klade ambiciozní, avšak zcela reálný cíl, významně přispět k zadržování vody v krajině a snížení rizika povodní. Zároveň jednoznačně podporuje přirozenou vegetaci a biodiverzitu, které zlepšují schopnost krajiny zadržovat vodu a poskytují habitat pro různé druhy organismů.
„Na našem řešení je jedinečná komplexnost a provázanost všech opatření k zadržení vody v krajině a snížení eroze,“ vysvětluje starosta Zvolánek. Toto řešení zajišťuje pomalý odtok vody z krajiny, její zasakování, omezuje eroze a chrání vodní nádrž i Olešenský potok před kalamitou, kterou mohou způsobit přívalové srážky.
Opatření jsou realizována v rámci Plánu společných zařízení z komplexních pozemkových úprav v katastru obce Olešenka ve spolupráci s Krajským pozemkovým úřadem pro Kraj Vysočina, pobočka Havlíčkův Brod.
Inspirace Olešenkou
Komplexní uvažování o revitalizaci krajiny zahrnuje také spolupráci mezi různými sektory a zapojení místních komunit. Zemědělci, lesníci, hydrologové a ekologové musí společně hledat řešení, která budou udržitelná a přínosná pro všechny zúčastněné strany. Finanční a technická podpora ze strany státu a evropských fondů může pomoci realizovat projekty, které obnoví přirozené hydrologické cykly a zvýší odolnost krajiny vůči klimatickým změnám. Celkově jde o to, vytvořit rovnováhu mezi potřebami člověka a přírody, aby byla zajištěna dlouhodobá udržitelnost a zdraví naší krajiny. V Olešence můžeme najít inspiraci, jak k takovému komplexnímu uvažování přistoupit.
