Fotovoltaika se stala jedním z nejčastěji vyhledávaných výrazů ve webových prohlížečích. Podle Google Trends vzrostl zájem o toto téma v souvislosti s energetickou krizí čtyřnásobně. Češi patří mezi 10 národů, kteří tento výraz vyhledávají nejčastěji (vedou Rakušané a Němci). Je nasnadě poznamenat, že při takovém zájmu mohou emoce převládnout nad racionalitou. Fotovoltaika rozhodně bude hrát významnou roli v budoucím energetickém mixu Evropy a je jednoznačně správně se tímto čistým zdrojem energie zabývat. Na druhou stranu je potřeba, více než kdy jindy, zapojit striktně matematické a ekonomické uvažování a dobře investici rozmyslet. Fotovoltaika je správný trend, ale sama o sobě nás z krize nevyvede. A některá očekávání nemusí naplnit.
Rozumíme tomu, že pro mnohdy neuvolněného starostu či lokálního politika není jednoduché se v tématu rychle zorientovat.
Připravili jsme proto Vás průvodce fotovoltaikou pro obce:
V tomto průvodci se dozvíte, jak správně postupovat a jaké úvahy by měly předcházet tomu, než si fotovoltaiku na obecní budovy pořídíte. Například na pomoc s vytápěním elektrickými akumulačními kamny je naprosto nevhodná. Daleko více se vyplatí spíše než do fotovoltaiky v takovém případě investovat do změny způsobu vytápění.
„Problém“ fotovoltaiky totiž spočívá v tom, že v našich zeměpisných podmínkách slunce svítí v době, kdy ho zpravidla tolik nepotřebujeme. V takovém Jordánsku staví solární parky o sto šest. Jak by také ne – když slunce nejvíc svítí, využijí obyvatelé pouštního království levně vyrobenou energii pro chlazení budov. Když slunce zapadne, začne být venku příjemně. U nás je to ovšem naopak.
Pro fotovoltaiku proto musíme najít správné uplatnění. Princip komunitní energetiky nám říká, že energie by měla být spotřebována v lokalitě výroby. Transfer energie není žádoucí z ekonomického ani environmentálního hlediska. Abychom využili energii ze slunce, měli bychom si být jisti, že disponujeme spotřebou, která je aktivní právě v době slunečního záření. Chladící boxy a mrazáky v samoobsluze jsou dobrým příkladem. Jiným může být čistírna odpadních vod. Ta zpravidla funguje nepřetržitě, takže je nasnadě se zamyslet nad tím, že část energie v létě si vyrobí sama.
V zimě vyrábí fotovoltaika jen pár hodin okolo poledne a to v hodinové bilanci zhruba čtvrtinu toho, co v létě (v našich podmínkách, v Jordánsku je rozdíl ve výrobě zima-léto mnohem nižší). Pokud tedy primárně řešíte energetickou úsporu na vytápění, fotovoltaika by neměla být tím prvním, co vás napadne (ale může zjara a na počátku podzimu pomoci například pohánět tepelné čerpadlo, pokud tedy topí přes den).
Dalším obvyklým hříchem je stavět kapacitu solární elektrárny na potřebu budovy v nízkém energetickém standardu. Tím pádem zbytečně investujeme do řešení, které nám umožňuje energií plýtvat. Návratnost investice se protahuje a environmentální hledisko nám říká jasné „nikoliv“. Prvotní energetická investice do budovy by měla být taková, která vede ke snížení energetické náročnosti. Modernizace vytápění, zateplení, výměna oken, výměna osvětlení, vzduchotechnika a tak dále. Studie ukazují, že optimalizací budovy z mimořádně nehospodárného standardu do částečně úsporného ušetříte 40% až 60% nákladů na energie. Fotovoltaika přináší v průměru 30% úspory na spotřebované elektřině. Na budovu ve vysokém energetickém standardu je pak velmi dobrý nápad fotovoltaiku umístit – posune budovu do standardu ještě vyššího (třeba i pasivního). Jako ostatně každá poučka, ani tato neplatí všude za každých okolností. Na takovou čistírnu odpadních vod se zpravidla vyplatí fotovoltaiku hnedle instalovat na ostatní možné investice nehledě.
Náš nový průvodce obecní fotovoltaikou Vám pomůže najít tu správnou cestu a správně přemýšlet, dříve než se k investici do fotovoltaiky rozhodnete. Když provedete ty správné úvahy a propočty, bude pro vaši obec fotovoltaika řešením, které uleví obecní kase i životnímu prostředí.
