Strategické přemýšlení obce a postup podle předem připraveného plánu v energetice a ochraně klimatu je naprosto esenciální složkou uvažování každé samosprávy. Přestože náhodně vygenerované nápady v energetice mohou na první pohled vypadat pěkně, jsou známy i případy, kdy nepřinesly kýžený efekt, natož rozumnou ekonomickou návratnost. Základem je tak mít dobý plán, vědět, kam chci směřovat, a dělat předem rozmyšlené a propočítané kroky. Naše obce jsou plné zdrojů – které ale buď nevyužíváme, nebo náročně logisticky vyvážíme a zpracováváme jinde. Ekonomicky i environmentálně by se vyplatilo uvažovat nad tím, jak se zdroji nakládat místně. Inspirací je obec Prosetín na Vysočině.
Text: Michal Vychroň, starosta obce Prosetín
Energetika a ochrana přírody jsou pro nás spojené nádoby. Veškeré dílčí kroky jsou pouze drobnými dílky komplexní mozaiky. Jejím základem je důkladná analýza výchozího stavu. Toto podívání se „pravdě do očí“ bylo pravděpodobně nejtěžší etapou. Člověk se musí naučit pracovat s myšlenkou, že něco, co dlouho fungovalo podle nás spolehlivě a dobře, ve skutečnosti zas až tak dobré nebylo. A to z obou pohledů – jak ekonomického, tak i environmentálního. Obojí, jak obecní kasu, tak i přírodu musíme ušetřit naší přirozené rozpínavosti. V energetice platí, že největší úspory dosáhneme tam, kde spotřeba neexistuje. Až po aplikaci tohoto přístupu přichází na řadu pokus o začlenění daného subsystému do nové energetické koncepce obce.
V našem okolí se nachází velké množství surovin, které lze využít – například biomasa je jednak hnojivem a jednak energetickou surovinou. Dřevní štěpku anebo čistírenské kaly v dnešní době ale nezpracovávávme, místo toho kupujeme suroviny, které musí být na místo nějak transportovány. Ať už kamionovou dopravou, nebo v případě energetiky prostřednictvím stovek kilometrů distribuční soustavy.
V obci Prosetín se tak snažíme jednak náklady na energie snížit, ale také pracovat na tom, jak být co nejvíce lokální. Jak „uzavřít kruh“, vyprodukovat si energie sami, sami zpracovat a sami spotřebovat.
Výměna veřejného osvětlení
Veřejné osvětlení v obci Prosetín byl živelně rostoucí organismus. Důkladnou pasportizací jsme odhalili 120 svítidel nejčastěji se sodíkovými výbojkami s celkovým příkonem cca 9 500 W a ročními náklady na údržbu cca 80 tis Kč. Po společné optimalizaci provedené s partnerem programu OBEC 2030, ČEZ ESCO, máme nyní 125 LED svítidel s příkonem 1 500 W a náklady na údržbu prozatím 0 Kč.
Využití důlních vod
V našem kraji se stále potýkáme po reliktech dobývání žuly. Jsou jimi významné přebytky povrchových vod. V rámci analýzy jsme ale zjistili naprostý paradox: obec trpí na různých místech nedostatkem vody! Pilotním projektem komplexního příběhu „Využívání důlních vod“ je právě odstartovaná akce „Regulace výšky hladiny lomu U Kreminů“ ve spolupráci s DIAMO s.p. Nyní probíhající projektové práce počítají s návrtem skalního masivu, uložením vodovodního přivaděče, uložení velké retenční nádrže pro akumulaci vody ve sportovním areálu obce a instalací větrného čerpadla coby turistického lákadla. Dosavadní způsob zalévání dvou fotbalových hřišť pitnou vodou, tak bude pouhou vzpomínkou.
Čistá energie pro ČOV a využití kalů
Splašková kanalizace a ČOV pro 1400 EO v sobě skrývá obrovský potenciál pro nasazení inovativních řešení. Roční náklad cca 300 tis Kč na elektřinu si přímo říká o instalaci fotovoltaické elektrárny na střechu. Počítáme s tím, že zhruba třetinu elektřiny, kterou čistírna ročně potřebuje, by si vyrobila sama. Hledáme teď řešení, které by mělo co nejkratší ekonomickou návratnost. Aktuálně čekáme na Rozhodnutí o přidělení dotace pro projekt 20 kWp střešní elektrárny.
Druhým nejvyšším nákladem ČOV je likvidace čistírenských kalů, cca 250 tis Kč/rok. Zjištění aktuálního stavu v rámci úvodní analýzy bylo přímo šokující. Napříč celou republikou je využíván systém „převážení špinavé vody nákladními auty a vystavování faktur“. V reakci na toto odhalení jsme připravili projekt kalové koncovky pro odvodnění kalů, podali žádost a získali dotaci.
Na konci května budeme instalovat zařízení, které nám umožní realizovat další kroky. Cílem je, aby kal vůbec neopouštěl katastr naší obce. Máme potřebné know-how pro otestování dvou technologií v provozu malých ČOV (malá solární sušárna a produkce hmyzího proteinu). Z kalů můžeme vytvářet hnojivo, které bude zásobovat místní zemědělství. Vysušené kaly mohou rovněž být energetickou surovinou.
Malé vodní plochy
Opravy malých vodních nádrží jsou projektem, před kterým stojí, nebo který v nedávné době realizovala velká část obcí ČR. Nejinak je tomu v Prosetíně. Pilotní projekt – rybník za ZŠ – máme úspěšně za sebou. 50 let neudržovaný rybník byl využíván pro intenzivní chov ryb. Tato praxe byla obcí zastavena. Ze získané dotace byl rybník kompletně opraven a následně dán do správy dětskému rybářskému kroužku pod vedením obce. V mezičase jsme získali stavební povolení na druhou nádrž a čekáme na zajištění financování. Do roku 2026 chceme takto opravit všechny významné MVN v majetku obce.
Osud kamenolomu
Kamenolom Zárubka – Cejřov je pravděpodobně nejvýraznější subjekt v životě naší komunity. Obec explicitně deklaruje svou úctu a vděčnost za přítomnost granodioritu v našem katastru i potřebnost kamene coby zásadní suroviny nejen pro obec Prosetín. Považujeme za důležité, aby toto získávání suroviny a zároveň ekonomická činnost pokračovala nadále. Ale s ohledem na životní prostředí a životy obyvatel. Věříme, že tím odstartujeme diskuzi užitečnou pro mnoho lokalit napříč ČR.
Odvoláním k MŽP se nám podařilo proces obnovy těžby za nezměněných podmínek zastavit a nyní očekáváme zahájení debaty o skutečně účelném využívání přírodních zdrojů. Nevadí nám provoz jako takový, vadí nám jeho neekologičnost. Například pro dopravu se využívají kamiony namísto existující vlečky. Kamiony mají násobně vyšší ekologickou stopu, nehledě na to, že stav silnic je po takto extenzivním využití tristní. Opravy platí kraj, tedy občané. Víme, jak s kamenolomem pracovat, aby byl samozřejmě ekonomicky přínosný, ale zároveň aby bylo dosaženo co nejvyšších principů environmentální odpovědnosti.
Rozum a cit musejí být v rovnováze. Rozum je ekonomika a cit příroda a lidé.
Text: Michal Vychroň, starosta obce Prosetín
Prosetín
Okres Žďár nad Sázavou, Vysočina
Glosa OBEC 2030
Prosetín s projektem environmentálně-energetické strategie se účastní třetího ročníku soutěže OBEC 2030. Děkujeme panu starostovi Vychroňovi za tuto přihlášku, které si nesmírně vážíme. Jedna věc je, kolik prvků a „dílů mozaiky“ mají již v Prosetíně poskládáno. Vyměněné osvětlení, obnovené vodní plochy, naplánované fotovoltaické elektrárny i systém využití důlních vod pro potřeby obce. Daleko důležitější podle nás je ale to, že dopředu mají představu o tom, jak tato mozaika má vypadat. A to, že tato mozaika má být poskládána přímo obcí. Čistírenské kaly nebo biomasa se na místě produkují, proč je tedy na místě nezpracovat a nevyužít? Technologie známe, brání nám jen existující zvyklosti a někdy i neochota udělat něco nového. A nakonec, přiznejme si to – lobby velkých hráčů, kteří udělají vše proto, aby co nejmenší část ekonomiky (nejen v energetice) nepřešla do rukou malých společenství – společenství obcí a občanů. Ti tak musejí o své místo na slunci více bojovat a obec Prosetín nám ukazuje jak.
Na každé obci je to dobře poznat, jestli ty jednotlivé díky „lepí“ podle toho, co je zrovna akutně potřeba, nebo podle předem připravené koncepce. Poznáte to na první pohled na tom, jak obec a její okolí vypadá, ale poznáte to i podle rozpoložení a nálad jejích občanů. Vřele doporučujeme energetickou a klimatickou (a jakoukoliv další) koncepci nebrat nikoliv jako povinný dokument do šuplíku. Když už ji vytvářejte, vložte do ní velká očekávání. Přistupujte k ní jako k návrhu mozaiky, podobně jako Michelangello si nejprve utvořil nákresy, než začal reálně zdobit Sixtinskou kapli. Pokud hledáte inspiraci, vyražte třeba do Prosetína.
