Periodické tůně vracejí vodu do krajiny chytře a levně: vznikají mělké deprese napájené povrchovou vodou či starým melioračním potrubím, pravidelně kolísají, v suchu částečně vyschnou a tím udržují pestrý, dynamický biotop pro obojživelníky i ptáky. Právě takto to udělali v Rokytnici u Přerova, kde letos v březnu dokončili šest tůní napojených na historické meliorace; voda z nich přirozeně stéká do návsi a posiluje lokální vodní režim. Rokytnice je obec v okrese Přerov v Olomouckém kraji, zhruba s patnácti sty obyvateli a katastrálním územím přes 800 hektarů, ležící na okraji Hané. Lokální projekt tak ukazuje, jak proměnit nefunkční, vysychající rybníček v efektivní mozaiku periodických tůní, která zvyšuje odolnost krajiny vůči suchu i přívalovým srážkám a zároveň rychle přitahuje biodiverzitu.
Podstata projektu a využití historické infrastruktury
Projekt „Tůň Obora Rokytnice u Přerova“ představuje moderní přístup k vodnímu hospodářství, který spojuje historickou meliorační infrastrukturu se současnými potřebami retence vody. Na místě původního zarostlého rybníku za ovocným sadem vzniklo šest periodických tůní, které zadržují vodu z historicky instalovaných meliorací.
Klíčové je využití melioračního potrubí vybudovaného v 50. letech minulého století. Zatímco dříve voda z meliorací odtékala přes Návesní rybník do řeky Bečvy, dnes slouží tento systém k naplnění nově vytvořených periodických tůní. Tento přístup představuje příkladné spojení dvou opatření – historického (meliorace) a současného (zadržení vody v krajině).
Co jsou periodické tůně a jejich význam
Periodické tůně jsou mělké vodní biotopy, které se pravidelně naplňují vodou a na určitou část roku nebo během některých let vysychají. Nejsou trvale zaplněné vodou – většinu roku mohou být zcela suché. Vznikají především akumulací povrchové vody v depresích, případně na nepropustném podloží.
Jejich význam pro krajinu je mnohoaspektový. Periodické tůně hostí specializované druhy rostlin a živočichů, kteří jsou přizpůsobeni střídání mokra a sucha. Typické společenstvo zahrnuje žábronožky a další bezobratlé, mnoho obojživelníků a specifické druhy vodních rostlin. Ve srovnání s trvalými tůněmi se výrazně liší právě střídavým charakterem hydrologického režimu.
Realizace projektu v Rokytnici
Projekt byl dokončen v březnu 2025 po více než ročním stavebním procesu. Původně se na lokalitě nacházela bažina, která byla mezi válkami a v 50. letech 20. století meliorována. Voda byla svedena do rybníka, který však nikdy pořádně nefungoval a pravidelně vysychal. Postupně zarostl rákosem a ztratil svou původní funkci.
V rámci revitalizace vzniklo šest periodických tůní, které postupně vysychají podle klimatických podmínek. V prvním roce provozu zatím nevyschly, což umožnilo pozorování jejich ekologického potenciálu. Z tůní voda dále stéká do původního rybníka na návsi, čímž je zachován celkový charakter vodohospodářského systému.
Při realizaci byla zachována část původního stromoví včetně vysokého topolu. Toto rozhodnutí se ukázalo jako správné – letos topol poprvé obhlíželi čápi, kteří by se zde mohli usídlit. Lokalita zůstává zajímavou i z ornitologického hlediska.
Ekologické přínosy projektu
V tůních se rychle objevili obojživelníci, přičemž je zde pozorováno množství pulců. To potvrzuje předpoklady o významu periodických tůní pro biodiverzitu. Obojživelníci potřebují pro svůj životní cyklus právě takové biotopy, které se střídavě naplňují a vysychají.
Očekává se, že až lokalita znovu zaroste rákosem, stane se domovem nejen obojživelníků, ale i různých druhů ptáků. Střídání suchých a mokrých období vytváří mozaiku biotopů s různou sukcesní fází vegetace, což podporuje druhovou rozmanitost.
"Pamatuji si, že jsme do rybníka chodili zamlada chytat čolky. Dlouhou dobu tam pak nebylo nic. A dnes jsou tůně doslova plné pulců. Je to radost pohledět."
Kamil Malenda, starosta obce Rokytnice u Přerova
Dotační podpora periodických tůní
Projekt využil dotační podpory na tvorbu periodických tůní, která je v České republice poskytována především Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí. Aktuální dotační výzvy v rámci Národního plánu obnovy – podpora přirozených funkcí krajiny (NPO–POPFK) umožňují získat až 100% pokrytí způsobilých nákladů.
Dotační programy podporují všechny fáze realizace – od přípravné studie přes projektovou dokumentaci až po samotnou realizaci včetně následné péče o biotop. Široká skupina žadatelů zahrnuje obce, fyzické i právnické osoby, spolky, zemědělce i vlastníky půdy.
Strategickým cílem těchto programů je snížit dopady klimatických extrémů na českou krajinu, zvýšit její ekologickou stabilitu a obnovit přirozené koloběhy vody. Ministerstvo životního prostředí v rámci programu „800 milionů na rozmanitější krajinu“ podporuje tvorbu tůní, vodních nádrží a dalších opatření pro zadržování vody
Technologie a postupy při vytváření periodických tůní
Při navrhování periodických tůní je zásadní respektovat přirozené hydrologické podmínky lokality. Tůně by měly být umístěny v přirozených depresích nebo na místech s nepropustným podložím. Hloubka by neměla přesahovat 1-2 metry, aby byla zajištěna pravidelná kolísání vodní hladiny.
Důležité je také vyvarovat se častých chyb. Nekvalitně navržené tůně mohou krajině spíš škodit než pomáhat. Problémem bývá výskyt invazivních ryb, nekontrolovatelné šíření rákosí nebo dokonce odvodnění okolní krajiny.
Preferované jsou techniky, které vodu nehloubají, ale naopak ji vracejí na povrch. Patří sem mělké rozlivy, obnova přirozených vodních režimů, pastva a kosení. Tyto postupy jsou sice méně nápadné a složitější na realizaci, ale dlouhodobě efektivnější.
Podobné příklady dobré praxe
Na mapě dobré praxe OBEC 2030 najdeme další inspirativní projekty v oblasti zadržování vody v krajině. Obec Červená Voda získala první místo v soutěži OBEC 2030 za projekt revitalizace nivy toku Březná a vytvoření nového biotopu mokřadu. Vítězný projekt zaujal porotce kombinací environmentálního uvažování spojeného s esteticky vyrovnanou prací s krajinnými prvky.
Moravskoslezská obec Zbyslavice vybudovala retenční nádrže k zachytávání dešťové vody pro zalévání zeleně. Obec Olešenka v Kraji Vysočina se zaměřila na obnovu rybníků, tůní a přírodních retenčních oblastí zničených dřívější meliorační érou.
Strachotín na jižní Moravě realizoval projekt biocentra a biokoridorů, kde mokřady, tůně a další vodní plochy hrají zásadní roli v regulaci vodního režimu, zadržování srážkové vody a ochraně před povodněmi. Býchory připravují projekt poldrů v lese, které nefungují jako klasické cisterny, ale slouží k zavlažování polí a řízenému stečení vody.
Ekonomické a společenské přínosy
Projekt periodických tůní přináší nejen ekologické, ale i ekonomické a společenské přínosy. Retence vody v krajině snižuje riziko povodní a sucha, což má přímý ekonomický dopad na zemědělství i obecní infrastrukturu. Zvýšená biodiverzita podporuje ekosystémové služby včetně regulace škůdců a opylovačů.
Z hlediska klimatické změny představují periodické tůně důležitý adaptační nástroj. Pomáhají krajině vyrovnávat se s extrémními klimatickými výkyvy – od období sucha po přívalové deště. Zvyšují také estetickou a rekreační hodnotu krajiny.
Budoucí perspektivy a doporučení
Projekt v Rokytnici u Přerova ukazuje cestu k udržitelnému vodnímu hospodářství, která kombinuje tradiční znalosti s moderními potřebami. Využití historické meliorační infrastruktury pro nové účely představuje inovativní přístup, který může inspirovat další obce.
Klíčové je propojení různých opatření do funkčního celku – od periodických tůní přes návazné rybníky až po říční systém. Tato komplexnost zajišťuje efektivní fungování celého vodohospodářského systému.
Pro další obce je důležité při plánování podobných projektů dbát na kvalitní předprojektovou přípravu, zapojení odborníků na vodní ekosystémy a respektování místních hydrologických podmínek. Pouze tak lze dosáhnout dlouhodobě udržitelných a přínosných řešení pro krajinu i místní komunitu.
