Město Budišov nad Budišovkou leží se svými necelými třemi tisíci obyvateli na půl cesty mezi Olomoucí a Opavou, i když ke druhému jmenovanému městu má přeci jen o pár kilometrů blíž. Budišov ukazuje, jak to vypadá, když se to s inovativními způsobem výroby a využívání energie vezme „od podlahy.“ Město v roce 2019 vytvořilo vlastní malou distribuční síť tepla a elektřiny pro trojici obecních budov. A protože zde zjevně netroškaří, pořídili pro obecní potřeby rovnou i elektromobil.
Zdejší distribuční síť lze považovat skutečně za poměrně ojedinělý projekt, se kterým se Budišov oprávněně zapojil do soutěže inovativních obcí. Síť reálně propojuje obnovitelné zdroje energie se zdroji na zemní plyn, a to celé je doplněné o akumulaci elektřiny a tepla a chytrý řídicí systém.
„Přirozeně jsme se neobešli bez určitých porodních bolestí. Dnes ale systém běží v podstatě bez problémů,“ říká Slavomír Jaššo, jednatel městské společnosti TeSport Budišov nad Budišovkou, s.r.o., která byla investorem projektu.
Promyšlená distribuční síť
V rámci projektu provedli v Budišově rekonstrukci a vyvážení propojení biomasové kotelny o výkonu 150 kWt v kulturním domě s plynovou kotelnou v základní škole. Ve školní kotelně nainstalovali kondenzační kogenerační jednotku TOTEM o výkonu 20 kWe a 48 kWt. Zároveň instalovali nové plynové kondenzační kotle o výkonu do 2×85 kWt. Celou soustavu dále doplnili o akumulaci vyrobeného tepla pro jeho efektivní dodávku do celého objektu základní školy. Rekonstrukcí prošla také kotelna na městském úřadě, která získala dva nové kondenzační kotle o výkonu 2 × 49 kWt.
Takto nově vytvořená lokální distribuční soustava získala „posilu“ v podobě fotovoltaické elektrárny o výkonu 10,54 kWp. Ty zdobí střechu místního Kulturního domu Šatlava. Aby se veškerá vyrobená elektřina spotřebovala skutečně v Budišově a minimalizovala se potřeba dodávek ze sítě, je kulturní dům vybaven i bateriových systémem o kapacitě 19,2 kWh.
Došlo také ke sjednocení odběrných míst elektrické energie, kdy mají kulturní dům, základní škola a městský úřad nově společné odběrné místo u základní školy.
Pod taktovkou řídicího systému
Nad tím vším dohlíží inteligentní řídicí systém. Zajišťuje lepší hospodaření s energiemi a řídí jak jejich výrobu, tak následnou spotřebu. Řídicí systém je možno ovládat vzdáleně a je plně automatizován.
Aby byl výčet kompletní, tak uveďme ještě slibovaný elektromobil. V Budišově pořídili v rámci projektu sedmimístný vůz značky Nissan. Slouží městu, jím zřizovaným organizacím a spolkům. A nabíjí si ho elektřinou, kterou si zde sami vyrobí ze slunce. To je příklad skutečně ekologické elektromobility v praxi.
Vůz pro seniory i včelaře
„S využíváním elektromobilu jsme spokojení maximálně, slouží například našim fotbalistům, seniorům nebo včelařům a hasičům. Vzhledem k tomu, že se jedná o dodávku, je dojezd 200 kilometrů, ale pro naše potřeby je to zcela dostačující,“ říká Slavomír Jaššo.
Jak to bylo s cenou a financováním? Tento projekt dotačně podpořil Státní fond životního prostředí ČR částkou téměř 3,8 milionu korun, což bylo 75 procent celkových uznatelných nákladů.
A co vliv na obecní kasu a životní prostředí? Souhrnná úspora provozních nákladů za energie se pohybuje okolo 150 tisíc korun za rok. Dle analýzy od ČVUT by pak celkové snížení emisí CO2 mohlo dosahovat až téměř 180 tun za rok.
„Do budoucna zvažujeme osazení střech dalších městských budov fotovoltaickými panely. Rádi bychom takto postupovali v případě sportovní haly na hasičské zbrojnice. Počítáme i s tím, že bychom o další panely rozšířili také naši malou distribuční síť,“ popisuje Slavomír Jaššo.