Revitalizace údolní nivy řeky Lomnice v obci Buzice představuje výjimečný příklad komplexního přístupu ke zmírňování dopadů klimatické změny. Tento inovativní projekt spojuje zadržování vody v krajině s návratem biodiverzity prostřednictvím vytvoření meandrujícího koryta, tůní a mokřadů. Buzice, malá obec v okrese Strakonice s 175 obyvateli a 839 hektary katastrálního území, se nachází v Jihočeském kraji, pět kilometrů východně od Blatné.
Technické řešení a realizace
Projekt zahrnoval komplexní přebudování původního upraveného koryta řeky Lomnice na meandrující přirozený tok. Klíčovými kroky byla úprava trasy koryta, která prodloužila délku toku a snížila podélný sklon dna. Odtěžená zemina z výkopů nového koryta byla účelně využita na zemědělských pozemcích, které nemohly být dlouhodobě produktivně obhospodařovány. Vytvoření tůní a mokřadů významně posílilo retenční kapacitu území a obnovilo přirozené ekosystémové funkce nivního prostoru.
Tento typ revitalizace odpovídá třetí generaci revitalizačních projektů, která se vyznačuje komplexním pojetím zahrnujícím celou údolní nivu. Moderní přístup k revitalizaci vychází z poznatků o fluviální geomorfologii a využívá přirozených zákonitostí vodního toku při zachování protipovodňové ochrany. Meandrování koryta nejen zvyšuje biodiverzitu, ale také významně přispívá k transformaci povrchového odtoku a zadržování sedimentů.
Přínosy pro vodní režim a ekosystémy
Revitalizovaná niva řeky Lomnice významně posiluje schopnost krajiny zadržovat vodu. Nové mokřady a tůně fungují jako přírodní „houbovitá“ infrastruktura, která zachycuje přívalové srážky a postupně je uvolňuje během období sucha. Odborné studie potvrzují, že podobné projekty mohou zvýšit vsakovací kapacitu půdy až o 25 procent.
Obnova přirozeného charakteru toku přináší také výrazné ekologické přínosy. Diverzifikované prostředí s různými rychlostmi proudění, hloubkami a substráty vytváří vhodné podmínky pro široké spektrum vodních i suchozemských organismů. Mokřady a tůně slouží jako refugia pro obojživelníky, hmyz, ptáky a další složky biodiverzity, které byly v minulosti vytlačeny intenzivním zemědělstvím.
Technologie zadržování vody v krajině
Zadržování vody v krajině představuje jednu z nejefektivnějších strategií adaptace na klimatickou změnu. Tůně a mokřady jsou přirozenými akumulátory vody, které zmírňují dopady jak povodní, tak období sucha. Jejich obnova vyžaduje precizní hydrologické plánování – mokřady lze vytvářet plošným zahloubením terénu, nízkým hrázováním nebo zahrazením dosud zahloubeného odtoku.
Moderní revitalizační projekty využívají kombinaci několika technik. Sedimentační tůně na začátku revitalizovaného koryta zachycují sedimenty a chrání tak nové koryto před zanášením. Balvanité skluzy zajišťují vyrovnání rozdílů výšek při návratu revitalizovaného toku do původního koryta při zachování migrační prostupnosti pro vodní organismy.
Významnou součástí těchto projektů je také doprovodná vegetace. Strategicky rozmístěné výsadby dřevin podél revitalizovaných toků a kolem tůní podporují stabilitu břehů, zlepšují mikroklima a vytvářejí biokoridory pro pohyb organismů krajinou.
Inspirace z mapy dobré praxe platformy OBEC 2030
Buzice svým projektem navazuje na řadu úspěšných iniciativ českých obcí v oblasti zadržování vody. Platforma OBEC 2030 dokumentuje podobné projekty napříč republikou. Mezi inspirativní příklady patří obec Býchory, která připravuje systém poldrů v lesích propojených s fotovoltaikou, nebo Okrouhlice na Vysočině, kde pomocí solární energie čerpají vodu do kopce a zásobují tak místní rybník.
Kozojídky zase realizovaly protipovodňovou hráz s biotopem, který plní dvojí funkci – ochranu před povodněmi i podporu biodiverzity. Šumice na Brněnsku přetvořily 75 hektarů zemědělské půdy v unikátní biocentra s více než 90 tisíci vysazenými stromy, čímž výrazně posílily schopnost krajiny zadržovat vodu.
„Projekt byl hrazen 100 % z dotací, takže finančně jsme se na něm podílet nemuseli, ale zato lidského úsilí jsme do něj vložili dost. Klíčová je komunikace s lidmi. Přestože se jedná o jednoznačně prospěšný projekt, který nemá žádná negativa, lidé se obávali, co se vlastně bude dít. Nastavením správné komunikace se nám podařilo vše vysvětlit a dnes je to místo i hojně navštěvováno ze strany pejskařů, rybařů a vůbec, lidí na procházce,“ uvádí starostka Buzic Gabriela Málková.
Vzorový příklad: Buzice
Projekt revitalizace údolní nivy řeky Lomnice v Buzicích představuje vzorový příklad komplexní adaptace na klimatickou změnu na úrovni malé obce. Kombinuje moderní technologie a postupy s respektem k přirozeným ekosystémovým procesům. Inspirativní je zejména multifunkční využití opatření – současná ochrana před povodněmi, zadržování vody pro období sucha a obnova biodiverzity.
