Sportovní terminologií by se to dalo nazvat hattrickem pro čisté ovzduší, zdravé životní prostředí a podporu biodiverzity. „Vstřelilo“ ho město Dolní Poustevna, ležící na hranicích s Německem na západě Šluknovského výběžku. Město mezi lety 2017–2020 realizovalo tři na sebe navazující etapy projektů, při nichž zásadním způsobem zlepšilo stav zeleně na svém území i možnosti, jak „mezi stromy“ trávit volný čas. Idylu ale narušily červencové povodně, které v severočeské obci napáchaly hodně škod…
Velká voda se nevyhnula ani revitalizovanému parku. „Povodeň nám v jedné z lokalit, která se nachází přímo u potoka, park poškodila. Zasáhla hlavně cesty, ale rostliny to naštěstí přečkaly bez větší újmy. Protože máme dobrý technický úsek, tak už je park opět v původním stavu,“ uklidnil nás Lukáš Hrivňák, který v Dolní Poustevně pracuje jako projektový manažer.
Co všechno zde tedy v posledních letech udělali, aby zpříjemnili místním pobyt venku, podpořili čisté ovzduší i biodiverzitu v městském prostředí? Do naší soutěže inovativních obcí se Dolní Poustevna zapojila s tímto projektem rozděleným do těchto etap.
Tři etapy pro čisté ovzduší
a zelenější město
Mezi lety 2017–2018 vybudovalo město v parku novou síť cest, schodiště, pódium pro pořádání kulturních akcí a pořídilo nový mobiliář. V parku se také objevily čtyři nové tůňky a zakořenila padesátka listnatých stromů a přes 3 500 listnatých keřů. Nový trávník se rozkládá na ploše 4085 metrů čtverečních, což je – když zůstaneme u sportovní terminologie – plocha o něco větší než polovina velkého fotbalového hřiště.
V letech 2018–2019, během druhé fáze projektu, Dolní Poustevna ošetřila stávající dřeviny, vysadila nové a stejně tak se rozrostly trávníky a cesty.
A do třetice. V letech 2019–2020 proběhla velká revitalizace zeleně na ploše přesahující 12 000 m². Přibylo téměř 2 200 kusů dřevin i trávník na téměř 10 000 m². K tomu připočítejme ještě nové cesty a odpočívadla. Nová podoba městských parků a prostranství nese své ovoce. „Je patrné, že lidé u nás dnes do parků vyrážejí v podstatě hojnějším počtu. Máme ještě více lokalit, které chceme takovým způsobem upravit v příštích letech,“ říká Lukáš Hrivňák s tím, že bude záležet i na vypsaných dotačních programech. Ty byly částečným zdrojem financování i dosavadních prací. Celkové náklady dosáhly 15 milionů korun, přičemž přes 4 milion korun činila dotace z Evropské unie.
