Energetický management je systém měření, opatření a odpovědností, který by měl být součástí hospodaření každé obce, firmy i domácnosti. Energetičtí auditoři a konzultanti se setkávají s příklady, kdy jednotlivá opatření (například instalace fotovoltaické elektrárny) jsou realizována bez předchozí důsledné znalosti chování a spotřeby budovy. Návratnost takového řešení je často v nedohlednu. Energetický management, na druhou stranu, nás učí opravdu s energetikou pracovat. Učí nás sledovat hodnoty, rozumět údajům, vyhodnocovat je a realizovat úsporné projekty (včetně instalace zdroje) nikoliv na základě emocí, ale na základě tvrdých dat.
Problém nás všech, kteří nemáme smart-metery (chytrá měřidla), která by reportovala online spotřebu našich odběrných míst v reálném čase, je ten, že kromě ročního (nebo jinak nastaveného) zúčtování nevíme o spotřebě energií vůbec nic. Roční interval měření, který přichází s fakturou, je velmi omezená znalost, na základě níž se jen těžko dělají další predikce. Měřit dnes přitom můžeme s daleko větší frekvencí.
Existují jednak podružná měřidla, která se instalují “za” ta oficiální. Vzhledem k distributorovi energií nehrají žádnou úlohu, provozovateli odběrného místa ale poskytují přesné údaje o tom, jakou spotřebu toto místo má v různých fázích dne, ale i v různých obdobích roku. Alternativou chytrých měřidel jsou samoodečty. Jsou sice časově náročnější, ale kromě tužky a papíru (telefonu a excelové tabulky) nevyžadují žádnou další technologii. Optimální míra je alespoň jednou týdně si samoodečet udělat u budov, které pravidelnou spotřebu mají a hodláme ji nějak optimalizovat. Měsíční odečet bychom pak měli realizovat na většině ostatních budov, s výjimkou těch, jejichž roční spotřeba se pohybuje opravdu v malých číslech, řekněme pod 1 MWh (klasickým příkladem z prostředí obcí jsou márnice).
Energetický management vysvětlíme na příkladu ledničky. Pomocí chytré zásuvky, což je zařízení, které se umístí mezi zásuvku a spotřebič, můžete už dnes jednoduše monitorovat spotřebu svojí ledničky. Pro srovnání počítejme například s jednou ledničkou v kanceláři úřadu s energetickou třídou A+ a jinou (třeba ve sklepě) s energetickou třídou C. Monitoringem spotřeby zjistíme o kolik je lednička ve sklepě nákladnější (bude to zhruba o třetinu), porozumíme její denní i roční spotřebě a na základě vynásobení cenou za kWh dovedeme přesně spočítat, kdy se potenciální investice do nové ledničky ve sklepě vrátí. To ale není vše. Vidíme také rozdíl mezi spotřebou ledničky v letních a zimních měsících. Uživatelé ledniček s vysokou energetickou třídou bývají překvapeni, že tento rozdíl i u jejich úsorných zařízení činí až 15 %! Spostu z nich to mimochodem motivovalo umístit ledničku do chladnější místnosti než byla původně a omezit vliv přímého slunečního záření. Vidíme ale také například rozdíl na denní bázi (až 20 % výkyvy ve spotřebě), který je vysvětlitelný tím, jak dlouho nechávají pracovníci úřadu ledničku otevřenou.
Lednička je drobnost, řekli byste si. Jenomže stejným způsobem se chovají celá odběrná místa, celé budovy. Na základě pravidelného měření a vyhodnocování údajů a porovnávání s údaji z jiných budov můžeme přijít na celou řadu opatření. Výměna zdrojů světla za ekologičtější může být významným zdrojem úspor. Někde ale přijdeme na to, že prostě v některých místnostech svítíme, topíme, či jiným způsobem spotřebováváme energii naprosto zbytečně. Na část z těchto opatření bychom možná přišli i bez pravidelného měření, ale věřte, že pohled do reálných dat stimuluje daleko hlubší zamyšlení a umožňuje generovat daleko více úspor.
Kromě “malých úspor” typu výměna osvětlení je energetický management základem i pro plánování větších investic, například do zdrojů výroby. Nestačí si říct, že na střechu budovy si nainstaluji fotovoltaickou elektrárnu. Potřebuji vědět, ve které části dne a ve kterých měsících v roce spotřebovává moje budova nejvíc elektřiny. Vesnický “kulturák”, který je nejvíc využívaný v období zimní plesové sezóny, je ukázkovým příkladem projektu, kam se fotovoltaika na první dobrou nehodí (hovoříme-li o využití na spotřebu budovy, ponechme stranou systém sdílení). Jednoduše, v zimně ani v noci fotovoltaika nevyrábí. Vybrali jsme extrémní příklad, u množství budov to tak jasné není. Je proto dobré vědět, jestli budova má spotřebu ve chvílích, kdy pravidelně svítí slunce, a to se dozvíme díky energetickému managementu.
Zcela prakticky: energetický management stanovuje, která odběrná místa se s jakou frekvencí měří, jaká je na základě měření politika úspor a investičních opatření a také jaké jsou zodpovědnosti jednotlivých vlastníků či provozovatelů budov / odběrných míst. Jedná se o sepsaný dokument a soustavu tabulek, či v lepším případě software, který umí data zároveň vizualizovat.
Norma ISO 50001
Obce se spotřebou větší než 500 MWh ročně mají povinnost realizovat energetické audity na svých budovách. Existuje možnost nechat si oprávněnou autoritou certifikovat systém energetického managementu. V ČR existuje několik společností, které mají právo certifikovat dle normy ISO 50001 a kromě certifikátu samotného poskytují služby jako software či školení. Certifikát energetického managementu slouží jako potvrzení toho, že správu energií děláme v nejvyšší možné kvalitě. Certifikovaný auditor navíc umí dát další doporučení, jak systém ještě vylepšit a jak s ním správně pracovat. Certifikát energetického managementu je výhodný i v tom, že nahrazuje povinnost pravidelných energetických auditů. Je ovšem nutné jej pravidelně obnovovat.
Většina českých, moravských a slezských obcí takto vysokou spotřebu nemá, a povinnost se jich tedy netýká. Certifikát by tak byl jen poměrně drahým kusem papíru zarámovaným v pracovně starosty. Přesto se vyplatí pravidla normy splnit (a třeba i potvrdit odborným konzultantem bez nutnosti vydání samotného certifikátu). Splnění těchto požadavků vás totiž naučí chovat se v energetice šetrněji a zároveň lépe plánovat investice.
