Lipová u Šluknova: učebnicová ukázka energetické optimalizace historického domu

Mediální pozornost v sektoru komunitní energetiky stále směřuje především k instalaci obnovitelných zdrojů energie. To je samozřejmě správný směr uvažování, ale až jako třetí krok v pořadí. Prvními dvěma jsou definování energetické strategie a optimalizace stávající spotřeby. Nebudeme přeci stavět nové zdroje proto, abychom energií plýtvali. U historických budov nastává problém, jak energetickou náročnost snížit a přitom zachovat historický ráz. Nejde je prostě obalit polystyrénem a vyměnit okna za plastová. V Lipové u Šluknova disponují učebnicovým příkladem takové energetické optimalizace. Regionálně typický podstávkový dům č.p. 424 včetně jeho energetických vychytávek si navíc můžete celý prohlédnout. Je infocentrem a muzeem zároveň.

Lužická podstávka je specifickým typem výstavby, typickým pro oblast od Lužických hor na sever. V Saských regionech Horní a Dolní Lužice dokonce drtivá většina domů s tímto řešením spadá pod památkovou ochranu. Ne všichni u nás jsou si zatím vědomi historické unikátnosti tohoto řešení. To spočívá v oddělené konstrukci patra a přízemí. První patro stojí na dřevěných pilířích a je na přízemí stavebně nezávislé. Stěny přízemí můžete zbourat, aniž byste narušili konstrukční prvky vyšších částí budovy. Důvodem je využitelnost v textilním průmyslu. Tkalcovský stav „lomcoval“ s budovou natolik, že se vyplatilo patra oddělit. Tkalci mohli s domem poskakovat, aniž by jejich manželkám padaly hrnce z kamen.

Energetická optimalizace historické budovy

Z logiky věci vyplívá, že vnější zateplení by zcela znehodnotilo unikátní prvek pilířů nesoucích první patro. Stejně břidlice, v místních regionech historicky nejčastější materiál zvyšující odolnost domu vůči klimatickým podmínkám používaný jako střešní krytina, ale i obrana fasády, se nedá jen tak nahradit plastem.

Přes to přeze všechno i podstávkový dům lze energeticky optimalizovat a docílit perfektního komfortu vnitřních prostor i stavby jako takové.

„Jsem pyšný na to, že za pomoci památkářů se podařilo projekt realizovat s maximálním využitím místních sil,“ pochvaluje si projekt starosta Pavel Svoboda, jehož obec se mimochodem chlubí titulem celonárodní Vesnice roku 2019. Starosta ví, o čem mluví. Sám se jako zdatný zedník podílel na sanaci budovy a velmi dobře dovede popsat účelnost jednotlivých prvků. Nezůstává u slov. Lipová vlastní termovizní kameru, jejíž snímky jednoznačně dokazují efektivitu provedených opatření budovy, kterou v dezolátním stavu v roce 2000 zakoupila Společnost pro trvale udržitelný rozvoj, jejímž je starosta Svoboda zároveň předsedou.

Tepelná izolace střešního pláště

Střecha domu je asi nejvýznamnějším prvkem zateplení, které na snímkách termokamery vychází jako v podstatě dokonalé. Díky izolaci vznikl na půdě prostor využívaný jako konferenční místnost, která by byla pýchou leckterého domu na Vinohradech. Nejen že se podařilo navrátit původní břidlocovou krytinu. Pod ní se totiž nachází nepozorovatelná vrstva tepelně izolačních desek z tvrdé pěny. Nová břidlicová krytina je kotvena na OSB desku, která je nakašírovanou součástí teplelně izolačních desek.

„Původní návrh památkářů byl provést vnitřní izolaci. Ta by ale pokazila atmosféru půdního prostoru. Jsem hrdý na to, že se podařilo najít toto řešení. Střecha perfektně těsní, aniž by bylo cokoliv vidět zvenčí či z interiéru budovy,“ vysvětluje Pavel Svoboda.

Vnitřní tepelná izolace hrázděných stěn

Odolnost hrázděných stěn vůči vlivům počasí ze strany pláště budovy i nadále zajišťuje břidlice s typickým dekorativním vzorem. Ta je dodnes pořád optimálním materiálem proti dešti a vláze. Její termo-izolační vlastnosti polystyren samozřejmě překoná, ovšem jeho nevýhodou je estetická stránka a ukončení historického rázu. Řešení se proto hledalo uvnitř budovy.

Hrázděné stěny byly dodatečně tepelně izolovány pomocí difuzně otevřených dřevovláknítcýh desek, kotvených těsně na hliněnou omítku. V jemné hliněné omítce pak v jedné z místností odhalíte záměrně nezakrytý energetický prvek – stěnové topení tvořené systémem topných trubek.

„Já,“ odpovídá se smíchem starosta Svoboda na otázku redakce, kdo tak precizní zednickou práci s jílem na stěně dovede v regionu provést.

Zateplení podlah a stropů

Pokud by císař rakouský a král český Karel VI. Habsburský zavedl povinnost opatřit budovy štítky energetické náročnosti, získal by podstávkový dům v Lipové v roce jeho výstavby (1720) jistě tu nejvyšší. To i mimo jiné díky dnes opomíjenému zateplení stropů a podlah. Tehdy realizované pomocí vrstvy slámy a jílu, což se rovněž podařilo dostat do původního stavu. I díky tomu je tepelný komfort budovy jednoznačně patrný každému, kdo do kterékoliv místnosti vstoupí.

Vytápění tepelným čerpadlem

Tepelná čerpadla poddaní císaře Karla samozřejmě neznali. Energetická náročnost tehdejšího množství spalování tvrdého dřeva ale byla kritická už tehdy. Zvláště v oblastech intenzivního textilního a sklářského průmyslu, kam se dnešní Šluknovský výběžek řadí, vedla postupně k naprostému odlesnění krajiny a málem k ekologické katastrofě. Návrat k tomuto druhu vytápění není optimem, které by současné snahy o ekologizaci hospodaření lidských sídel sledovalo.

Zdrojem energie pro vytápění a ohřev teplé vody zajišťuje tepelné čerpadlo vzduch-voda se splitovou jednotkou HotJet 35S a bodem bivalence -5°C. Topný systém je nízkoteplotní 50/30°C a čerpadlo je samozřejmě doplněno elektrickým zdrojem pro případy opravdu tuhých zim. Systém tvoří čtyři topné větve.

Učebnicový příklad

Lipová je držitelem ocenění Vesnice roku 2019 a rozhodně si to zaslouží. Turistický potenciál i míra zapojení místní komunity v čele s aktivním starostou je zejména v oblasti severočeských Sudet přelomová. O energetické unikátnosti místního řešení historické budovy se ale mluví méně, byť pozornost zasluhuje stejnou. V sousední Horní Lužici jsou podobné projekty nominovány na prestižní cenu European Energy Awards, v našich zemích jsme v ohledu na jejich prezentaci velmi skromní. I proto jsme hrdí na to, že projekt energetické optimalizace historického domu v Lipové je prvním přihlášeným III. ročníku soutěže o OBEC 2030!

Věřte tomu, že základem soběstačné komunální či komunitní (lokální, rurální, rurbánní, dosaďte si co chcete) energetiky nejsou solární elektrárny, i když to tak z mediální diskuse může vypadat. Základem místní energetické soběstačnosti a s ní spojené environmentální odpovědnosti je systematický přístup k energiím, který začíná jejich racionální spotřebou (v protikladu k plýtvání). Kdybychom energeticky optimalizovali všechny budovy v nízkém standardu, ušetříme 40-60% energií (a tím i výrazný podíl emisí CO2). Fotovoltaika pomáhá v průměru uspořit 30% nákladů na elektřinu (nikoliv vytápění) budov. Je dobrým krokem, ale až po energetické optimalizaci.

Mimochodem, fotovoltaické panely se do břidlice samozřejmě instalovat nedají a plastová náhrada břidlice není tím, co chceme budoucím generacím ukazovat jako historické dědictví. Fotovoltaiky na střeše podstavkového domu č.p. 424 v Lipové se pravděpodobně nedožijeme. Místní tepelné čerpadlo ale energií ze slunce alespoň částečně poháněno být může. To díky přípravě na komunitní energetiku, kdy se počítá se sdílením energie ze střech jiných budov, jejichž potenciál obec Lipová právě monitoruje v rámci projektu sdíleného energetického managementu, o němž jsme psali již dříve.

Do Lipové jste na prohlídku podstávkového domu rozhodně srdečně zváni. Ať už jako milovníci historie, či energetiky.

V textu byly vedle materiálů autora použity fotografie a informace ze webů Výběžek.eu, Bohemian Cottage, Společnosti pro trvale udržitelný rozvoj Šluknovska a obce Lipová.