V některých ohledech je prostě a jednoduše dobré podívat se, jak konkrétní záležitost řešili naši předkové a inspirovat se jimi. V mnoha případech se vyplatí obnovit řešení, které existovalo a plnilio svoji funkci jak lidem, tak zachování rovnováhy životního prostředí (byť o této funkci autoři díla vůbec nemuseli vědět). Hezkým příkladem takovéhoto projektu je obnova historické stavby rybníka u obce Hněvnice v Plzeňském kraji.
Přihláškou do soutěže o OBEC 2030 ve znění „Postavili jsme nový čap,“ starosta Ota Boháč nejprve poněkud vyvedl tým OBEC 2030 z rovnováhy. Nás děti z (malo)měst nikdy nenapadlo, z kolika čapů jsme seskočili, když ještě za starých dobrých časů bylo normální koupat se u babičky na vsi v rybníce. Ano, čap je dříve nejčastěji používané zařízení na vypouštění rybníka. V dnešní době je čím dál častěji nahrazuje technicky propracovanější požerák (ale na to jsme se museli zajet zeptat strýčka do Třeboně).
„Vyčistili jsme starý rybník opravili hráz, postavili nový čap,“ upřesňuje starosta Ota Boháč původní informaci. Jednalo se o obnovu historické stavby retenční nádrže v lesních pozemcích. Malá vodní nádrž, technicky specifikovaná coby údolní nádrž prostřednictvím zemní tížné hráze (silniční těleso), slouží jako krajinotvorná a retenční stavba s možností extenzivního chovu ryb. To ale není to hlavní. Díky ní došlo k optimalizaci vodního režimu v lokalitě.
Rybníček jako za starých časů
Nad nádrží se nacházejí dvě přehrádky z gabionové konstrukce. Gabiony (z italštiny gabbione = velká klec) se v určité podobě objevovaly již hluboko před naším letopočtem. V podstatě se jedná o dva paralelně namontované panely se specifickou výplní, často kamením. Gabionové konstrukce slouží k tvorbě stěn pro vytvoření soukromí, plotů a zídek. Hněvnické gabiony facilitují retenci za povodňových průtoků i konsolidaci splaveninového režimu. Přehrádky mají i ochrannou funkci ve vztahu k budované malé vodní nádrže.
Nikoho asi nepřekvapí, že ochranu stavby před vlivy povodňových průtoků zajišťuje bezpečnostní přeliv.
Nelze opomenout protipožární potenciál nádrže v případě lesního požáru. Neboť v současnosti je nejbližší vodní plocha vzdálena 1,75 km od místa stavby (v obci Hněvnice). „Součástí akce byl rovněž zásah do přístupové lesní cesty. Vytvořili jsme tam odběrové místo pro případný odběr vody k protipožárním účelům a rovněž byl zhotoven zpevněný průleh pro odvodnění lesní cesty,“ dodává starosta Boháč.
Projekt vyšel celkově na 1 665 005 Kč včetně DPH. Z toho 1 165 005 Kč byla dotace od Krajského úřadu Plzeňského.
Nevíme, jak vy, ale autor tohoto článku využije ještě zbytek léta, aby smočil nohy z nějakého pěkného čapu. Poprvé si ten moment navíc, díky příkladu z Hněvnic, užije i prostřednictvím poznání, jakou funkci pro klima takové zařízení vlastně plní. A jak je dobré se někdy inspirovat tím, co už tu dávno bylo.
Hněvnice
Plzeňský kraj, okres Plzeň-Sever
