Nejlepší cestou energetické optimalizace je samozřejmě žádnou spotřebu energií negenerovat. Pasivní standard budov je konceptem, který by do budoucna měl výrazně přispět k řešení potíží v energetice. Kulturní centrum v Klášterci nad Ohří postavené v pasivním standardu vzniklo podle principu udržitelnosti modernizací a dostavbou energeticky náročné budovy původního kulturního domu. Přestěhovala se do něj i městská knihovna, která rovněž sídlila v energeticky nehospodárné budově. Za text příspěvku děkujeme Adéle Václavíkové, vedoucí odboru komunikace a cestovního ruchu města Klášterec nad Ohří.
Autor: Filip Šlapal
Autor: Filip Šlapal
Autor: Filip Šlapal
Autor: Filip Šlapal
Autor: Filip Šlapal
Kulturní centrum v Klášterci nad ohří se i díky jeho rekonstrukci stalo střediskem setkávání místních obyvatel i návštěvníků napříč generacemi, a to za zachování Genius loci – ducha místa se zachovanými prvky z původního kulturního domu.
Historie a jak na ní navázat
Kulturní dům a městská knihovna původně sídlily ve dvou velice nehospodárných budovách. Myšlenkou byl vznik kulturního centra přestavbou kulturního domu, kam se přestěhuje i městská knihovna. Původní kulturní dům sám o sobě byl představitelem pozdní sorely (socialistický realismus), stylu nebo způsobu stavění, který je neprávem opovrhovaný. Byly to velice kvalitně vybavené a navržené domy s krásnou estetikou.
Snažili jsme se ho pokud možno zachovat. Obestavět ho novou obálkou, která způsobí ekonomickou a energetickou efektivitu. Snažili jsme se použít co nejvíce původních prvků, zachovat plastiky, umístění základních schodišť i hlavního průčelí. Hlavním prvkem udržitelnosti, o který nám šlo a málokdo si ho uvědomuje, je právě přistoupení k tomuto řešení – ponechání základní budovy v útrobách moderního kulturního centra. Nemuselo se za vynaložení velkých finančních a energetických nákladů demolovat, odvážet nepředstavitelné množství suti a materiálu, ukládat ho na skládku, následně znova vyrábět, přivézt a postavit nové konstrukce. To je prvotní udržitelnost „v tom domě zakopaná“.
Jelikož jsme přistoupili k této myšlence, obrovské množství energie, úsilí a odpadu zkrátka nenastalo. Je pravdou, že v případě novostavby není stavebník nijak limitován a při návrhu nové dispozice se nemusí podřizovat původní budově, na druhou stranu tento přínos nevyvážil finanční zátěž, kterou by s sebou demolice přinesla. Navíc by budova přišla o odkaz a poctu minulým generacím, které původní budovou prošly, či které se zasadily o její výstavbu. Zcela by se vytratil Genius loci neboli duch místa, jenž podtrhují zachovaná umělecká díla, plastiky, mozaiky, lustry či hlavní schodiště.
Pasivní standard budovy kulturního centra
Současné kulturní centrum bylo vybudováno v pasivním standardu, dané řešení má zcela jistě potenciál inspirovat ostatní při budování podobných zařízení (společenská centra, školy, sportovní haly atp.) napříč celým územím České republiky. Vznikly nové prostory pro knihovnu, rozšíření velkého sálu, zvýšení patra, balkon, čtyři gastro provozy včetně celodenní kavárny, zázemí pro ochotníky a místní spolky, zkušebnu, prostor pro workshopy, tiskové centrum a knihkupectví. Nové je i okolí, příjezdová komunikace, parkovací místa a nová zeleň.
Projektem přestavby původního domu na kulturní centrum v pasivním standardu se snažíme snižovat energetickou náročnost, čímž zároveň snižujeme tvorbu skleníkových plynů, které mají za následek výše uvedené klimatické změny. Navíc byly dvě energeticky náročné budovy vloženy do jedné. Veškeré vody z původní stavby byly vedeny do splaškové kanalizace a následně do řeky. Současná stavba se snaží vody využít a následně zasáknout.
Na místě nového kulturního centra se nachází podzemní nádrž o objemu 23m3, která čerpadlem tlačí vodu do závlahy. Voda, která se nevyužije pro závlahu přilehlé zeleně, je dále svedena do vsakovacího objektu o rozměrech 69 x 4,5 x 0,8 m. Voda z okolních parkovišť teče tzv. „zaolejovanou kanalizací“ do odlučovače ropných látek a následně do vsaku. Světlý plášť budovy a střechy snižuje přehřívání v zastavěném území, v okolí byla také vysazena nová zeleň, stromy, které stíní.
Fotovoltaická elektrárna
Dům je mimo jiné vybaven vlastní fotovoltaickou elektrárnou, která přispívá ke snižování energetických nákladů. Pasivní dům využívá teplo ze svých obyvatel a návštěvníků, v zimních měsících navíc využívá teplo ze slunečních paprsků, které do interiéru pronikají velkými okny a kterým naopak v letních měsících stíní venkovní žaluzie. Větrání objektu zajišťuje výkonná inteligentní klimatizace, která získává teplo z odpadního vzduchu pomocí účinné rekuperace a dům provětrává dle pokynů ze senzorů kvality vzduchu v jednotlivých místnostech. Dům je vybaven vlastní fotovoltaickou elektrárnou a vlastním vodním hospodářstvím.
Design & Build
Rekonstrukce kulturního centra byla realizována metodou „design and build“ (jeden dodavatel vyhotovil projekt i realizoval stavbu), což v době výrazného nárůstu cen stavebních materiálů i prací pro město jako zadavatele znamenalo nemalé úspory. A pasivní standard šetří dál. Nyní při provozu nově otevřeného kulturního centra jsou náklady na vytápění oproti původní budově, která byla menší, méně než poloviční. Za dobu 8měsíčního provozu kulturního centra (otevření 8.1.2022) jsme díky fotovoltaické elektrárně mimo jiné ušetřili 3,65 tun a 4,34 tun CO2 a 6 pokácených stromů. Celkové náklady: 188.171.253 Kč vč. DPH Zdroje: Vlastní zdroje z rozpočtu města + 45.023.035 Kč dotace z OPŽP.
Autor textu: Adéla Václavíková, vedoucí odboru komunikace a cestovního ruchu města Klášterec nad Ohří
Autor fotek : Filip Šlapal
Klášterec nad Ohří
Okres Chomutov, Ústecký kraj
