Bioodpad je klasickým a těžko zpochybnitelným příkladem skutečnosti, že na slovo „odpad“ jako takové bychom měli zapomenout. Místo toho bychom měli začít uvažovat nad termínem „surovina pro další využití“. V energetice odpad (nejen ten bio) známe jako zdroj výroby elektřiny i tepla. Elegantní využití suroviny zvané bioodpad ale znaly již naše prababičky. Dnes se k tomuto řešení vracíme a přidáváme mu kolektivní prvek. Jedním z příkladů je kompostárna v obci Koclířov v Pardubickém kraji.
Historie kolektivního kompostování v Koclířově se začala psát v roce 2014. Přispělo k ní i dvojí využití dotačního programu OPŽ. Dnes má místní kompostárna kapacitu zhruba 700 tun zpracovávaného materiálu. Bio odpad si sváží v obci sami, v sezóně dvakrát týdně. Mimo to mohou občané přivést ve vybraných termínech svůj bioodpad přímo na kompostárnu svépomocí.
Kromě dodávek od občanů si produkuje obec Koclířov svou surovinu i sama z obecních pozemků. Vyprodukovaný kompost se používá pro pozemky obce a to i ve spolupráci s rodinnou farmou, která v obci působí.
„Projekt nebyl těžký,“ líčí zkušenosti starosta Koclířova Jiří Tesař, „je tedy potřeba se tomu věnovat a znát určité věci okolo kompostování. Důležité je mít dobrou a kvalitní techniku a lidi co tam pracují.“ Přínos pro obec hodnotí starosta jako obrovský. „Získáváme kvalitní hnojivo, které vracíme zpět do pozemků a pomáháme mít hezkou zeleň a přírodu v obci,“ což je samozřejmě hlavním zamýšleným účelem projektu. Efekt to má ale i vedlejší: „Nemáme po obci černé skládky s bioodpadem,“ pochvaluje si starosta Tesař.
Za OBEC 2030 dodáváme, že se těšíme na dobu, kdy kolektivní kompostárna bude standardním řešením každého lidského sídla (minimálně tedy těch, kde si lidé nekompostují vlastní bioodpad na zahrádce sami). Říkat jakémukoliv biologickému materiálu „odpad“ je už dnes poměrně vintage. Jsme za to rádi.
Koclířov
Okres Svitavy, Pardubický kraj
