Geotermální energie (GTE) začíná být v naší zemi často citovaným pojmem. Zcela reálně se může jednat o obnovitelné, udržitelné a soběstačné řešení výroby (ale i skladování) tepla. Někteří o GTE hovoří s nadějí jako „hudbě budoucnosti“, ale není tomu tak. Tento druh energie efektivně využíváme už více než staletí. Protože je doba dovolených, vezmeme vás do nejstarší geotermální elektrárny na světě. Larderello si můžete prohlédnout cestou z letní dovolené. Nachází se v italském Toskánsku.
Její roční produkce je 15GW, což je už pořádný výkon. Na druhou stranu, takových elektráren zatím nemáme tolik. Čili pořád je to však v porovnání s potenciálem, který GTE v sobě nese, převelice málo.
Princip fungování
Jednoduše řečeno, výroba GTE využívá jako zdroj energie přirozené teplo zemského jádra. Dokud tedy bude Země existovat, jedná se o obnovitelný zdroj. Minimálně ještě 500 milionů let. Teplo či pára pohání turbíny, které jsou napojeny na generátory. Využití tepla samotného je samozřejmě nasnadě. Koneckonců v ČR máme krásný příklad teplárny napojené na GTE v Děčíně (psali jsme o ní zde). Nicméně i elektřina lze z tohoto zdroje vyrábět. Děje se tak už jedenáctou dekádu.
Larderello
První generátor napojený na sílu geotermálního zdroje postavil hrabě Conti v toskánském Larderellu už v roce 1904. Produkoval 10kW energie. V roce 1911 se rozhodl nakumulované poznatky využít a v místě, kterému se odnepaměti říká Ďáblovo údolí (patrně pro unikající páru a teplo země) začal budovat opravdovou elektrárnu. Ta měla kapacitu 250kW, zásobovala především železnici, obec Lardarello a pár dalších v okolí (tehdejší spotřeba byla v porovnání se současnou jen minimální).
https://www.power-technology.com/wp-content/uploads/sites/21/2019/10/Geothermal.jpg
Energii zemského jádra využívají pro výrobu elektřiny v Toskánsku dodnes. Celkový instalovaný výkon dnešní elektrárny Larderello, patřící koncernu Enel, je 800kW (což je srovnatelné například s naší uhelnou elektrárnou Dětmarovice). I díky Larderellu je Itálie dnes šestým největším producentem geotermální energie na světě. GTE tvoří 2% energetického mixu středomořské republiky.
V naší zemi bychom mohli psát sonety o tom, jak těžké je prosadit novinky. Hrabě Conti spustil svůj geotermální vynález v roce 1913. Na další geotermální elektrárnu si však svět musel počkat až do roku 1958, kdy se k podobnému počinu rozhodli na Novém Zélandu (Wairakei). Věříme tak, že už uplynulo dostatek času, že tuto technologii nemusíme považovat za novinku, a nemusíme tak přistupovat k naší tradiční podezíravosti a vyčkávání, anóbrž začít teplo země regulerně jako zdroj využívat.
